Za sloupy sovětského památníku z roku 1945 je nyní k vidění Navalnyj v obleku a kravatě při soudním přelíčení před zhruba deseti lety a také vyobrazení politika předvádějícího rukama symbol srdce.
„Je to šest roků od chladnokrevné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Slovensko se tehdy stalo jinou zemí,“ zaznělo mimo jiné na pietním shromáždění v Bratislavě.
Spontánní pietní místa začala po oznámení Navalného smrti vznikat v řadě ruských měst, obvykle u památníků obětem politických represí, kam lidé na počest Navalného nosili květiny.
Jeden z demonstrantů uvedl, že je Putin vrah a že vývoj kolem Navalného nebyl překvapivý. „Byla to vražda,“ dodal. „Putin zabil Navalného,“ stálo na transparentu, který držela jedna z demonstrantek.
Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky. Pavel v poledne rovněž jmenuje nové generály a večer udělí státní vyznamenání.
„Je několikanásobně více nenávistných zpráv a vyhrožování LGBT+ skupině. A horší je ještě, že jsme se stali terčem politické kampaně,“ komentuje majitel baru Tepláreň Roman Samotný.
Do zahrady se kameny dostaly v 60. letech minulého století při její větší poslední rekonstrukci. Náhrobky byly otočené nápisy směrem dolů. Nikdo dodnes netušil, že se jedná o náhrobky.
V Brně i na pražském Staroměstském náměstí rezonovala v sobotu tragická událost z minulého týdne, během které zemřel romský mladík. V Praze se sešli Ukrajinci a Romové, aby se postavili nenávisti.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
Devětašedesátiletý Francouz, jehož jméno úřady nezveřejnily, je podle médií podezírán mimo jiné z vraždy a pokusu o vraždu motivovaných etnickou, náboženskou či národnostní nesnášenlivostí.
Zrušení účasti na nedělní akci podle pozorovatelů může posílit obavy o zdraví britské panovnice. Po říjnovém krátkém pobytu v nemocnici ji lékaři nařídili několik dnů klidu.
„Je potřeba poděkovat všem,“ řekl premiér novinářům po ceremoniálu. Den válečných veteránů je podle něj velice důležitý z hlediska historie českého státu, Evropy i světa.
Na místě, kde původně stály dvě věže Světového obchodního centra, zní postupně skoro tři tisíce jmen obětí a bolest pozůstalých je i po dvaceti letech obrovská.
Pietní akce za oběti povodní se konala v Cáchách, které stojí na rozmezí tří spolkových zemí, jež ničivé záplavy zasáhly. V červenci při nich zemřelo přes 180 lidí.
„Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
K hrobu lidických mužů při sobotním pietním aktu položili věnec premiér Andrej Babiš, vedení Senátu, sněmovny a další. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, osobně se nezúčastnil.
Malbu, představující výjevy z operace Anthropoid, vytvořil student Jakub Marek a představili ji zástupci Prahy 8. Radnice připravila i naučnou hru pro děti a mládež.
Pieta na Pražském hradě za téměř 30 tisíc obětí covidu v Česku se setkala kromě pozitivních reakcí také s kritikou kvůli použití plastových kelímků na pivo. Proč Hrad zvolil právě tyto nádoby?
Poslední rozloučení začalo ve 14.00. S ohledem na protiepidemická opatření se dění v obřadní síni přenáší na obrazovku na venkovním prostranství u krematoria.