Soudci plánují podat žaloby kvůli zpomalení růstu platů, které ve svém úsporném balíčku prosadila vláda. „Cítíme se opakovaně podvedeni výkonnou mocí,“ říká šéf Soudcovské unie Libor Vávra.
V lednové výplatě měli dostat víc peněz. Vláda ale rozhodla, že platy ústavním činitelům letos neporostou tak rychle, jak by měly. Kromě vrcholných politiků se to týká také soudců a státních zástupců.
„Jedna z věcí, které jsme museli omezit, je i vyplácení příspěvku zaměstnavatele na stravné, který byl v uplynulém období 41 korun na osobu a den,“ prohlásil ředitel hasičů.
Někteří lékaři výpovědi z přesčasů ještě nestáhli a podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly si snaží vyjednat další výhody nad rámec dohody. „Do systému to vnáší značnou nejistotu,“ upozorňuje.
Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí.
V Česku protestují doktoři proti změnách v pracovním zákoníku i dobrovolným předčasům. Výpadek pracovníků by přitom mohl dramaticky ohrozit funkčnost zdravotnického systému.
Čeští soudci bojují proti vládnímu návrhu, podle kterého by platy v justici od roku 2024 významně klesly. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou soudci připraveni změnu v zákoně napadnout.
Kvůli stávce nevyjedou vedle rychlíků ani mnohé regionální a městské vlaky. „Ze zkušeností ze stávek budou rozsáhlé výpadky i v regionálních spojích,“ řekl mluvčí Deutsche Bahn Achim Stauss.
Podle statistik je počet doktorů na obyvatelstvo v Česku vyšší než evropský průměr. I přesto chybí zdravotnická péče a doktoři slouží přesčasy za nízké platy. Změnu by měla přinést novela zákoníku.
„Nevidíme řešení jen v oblasti snižování počtu zaměstnanců a zvyšování platů o nějaké jednotky procent, protože propad i v příštím roce bude dál pokračovat kvůli vysoké inflaci,“ řekl Jurečka.
Chystaná novela zákoníku práce ukládá firmám sdělovat zaměstnancům plat jejich kolegů na stejném místě. Europoslanec Peksa (Piráti) tento krok podporuje. Podnikatel Jaroš oponuje zbytečnou byrokracií.
V loňském roce bylo Česko zemí s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD. Průměrné reálné mzdy Čechům klesají už sedm čtvrtletí v řadě.
Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol. Nově by se prvních 14 dní mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady.
„Mzdy na vysokých školách vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale v regionálním školství došlo k růstu platu o víc než 50 procent,“ říká bývalý ministr školství.
Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Porostou platy učitelů na zákonem daných 130 procent průměrné mzdy? Think tank IDEA odhaduje, že aby se vládní sliby splnily, musel by resort dostat zhruba 30 až 50 miliard navíc.
Jen pár hodin před začátkem nového školního roku dostali učitelé od vlády další nepochopitelný vzkaz. V novém návrhu rozpočtu na rok 2024 má ministerstvo školství na platy o 7,8 miliardy méně.
Přibývá zaměstnanců z různých sociálních skupin, kteří se dostávají do finanční tísně. Na vině jsou inflace a nízké platy, pro firmy je však těžké mzdy zvyšovat.
Na splnění mají jen dva týdny. Chtějí šetřit hlavně na provozu a celkových výdajích. Omezovat možná budou i některé dotace a počty pracovních míst. Ke snižování platů se spíš nemají.
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO.
Senát návrh schválil po víc než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství chce o určení výše platů jednat s odbory.
Blažek to zástupcům justice řekl na společném jednání, kterého se účastnili například místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
„Nikdy jsem na filozofické fakultě neměla nízký plat, protože jsem vždycky byla integrovaná do různých projektů a grantů, takže tabulkový plat jsem nikdy neměla,“ přiznává filozofka.
Je dobře, že si po letech přešlapování, stěžování v soukromí a zatínání zubů lidé z humanitních a společenskovědních fakult odhodlali k akci a vyšli do ulic.
„V současné chvíli má odborný asistent základní tabulkový plat 32 400 korun hrubého. To je něco, co nepostačí ani na důstojný život zejména v hlavním městě,“ říká Ondřej Švec z Univerzity Karlovy.