Výpočet zveřejnili badatelé z norského ústavu pro výzkum ovzduší. Podle záznamů z měřicích stanic odhadli, že se do vzduchu dostalo na 80 tisíc tun metanu.
„Takovýto rozsáhlý útok zvyšuje nervozitu na trhu, obavy z možných dalších útoků a celkovou nejistotu v zásobování,“ popisuje pro iROZHLAS.cz analytik Jiří Gavor.
Arbitrážní řízení, které ukrajinská firma Naftogaz zahájila vůči ruskému Gazpromu by mohla vést k uvalení sankcí na Naftogaz ruskou vládou. To, ale dle Gazpromu ohrozí dodávky plynu do Evropy.
Nord Stream 1 i 2 jsou jedny z nejnovějších staveb svého druhu a proti podobným nehodám by měly být zabezpečené. Podle správců není jasné, jestli se plynovody vůbec dají opravit.
Evropská unie se v současnosti snaží dostat ceny energií opět pod kontrolu. Hlavními prostředky mají být alternativní zdroje plynu a produkce energie z obnovitelných zdrojů.
Gazprom od ledna do konce srpna meziročně zvýšil vývoz plynu do této asijské země o 60 procent. Firma za prvních šest měsíců letošního roku vydělala rekordních 2,5 bilionu rublů (zhruba bilion Kč).
13 firem přišlo o kapacitu pro skladování plynu. Podle ministerstva průmyslu a obchodu zásobníky nedostatečně využívaly. Ministerstvo dostalo pravomoc po novelizaci energetického zákona.
Ruská společnost Gazprom v sobotu oznámila konec dodávek plynu do Lotyšska. Důvodem mají být platby za surovinu v eurech místo v rublech, jak Rusko v současnosti požaduje.
Plynovod byl mimo provoz od 11. července a zejména Německo mělo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem zaviněné invazí ruských vojsk na Ukrajinu už by se dodávky nemusely obnovit.
Česko má v tuto chvíli své zásobníky naplněné ze tří čtvrtin. Ačkoliv tyto zásoby nestačí na pokrytí spotřeby v topné sezoně, vláda se v létě nechystá dodávky plynu omezovat.
Evropě se podle podnikatele Krogmana podařilo snížit závislost na Rusku na 20 procent. Naopak Rusko do Evropy prodává 70 procent plynu. Pokud Evropa plyn odmítne, učiní tak první krok ke konci války.
Jedenáctého července se začne psát historie. Rusko vypne Nord Stream, tedy plynovod, kterým proudí pod Baltským mořem a přes Německo do Evropy někdy polovina, někdy tři čtvrtiny ruského plynu.
Podle ministra průmyslu a obchodu má ale Česko v zásobnících dostatek plynu, téměř 75 procent maximální kapacity, a ještě letos bude moci dovážet zkapalněný plyn z nizozemského terminálu.
Rusko tvrdí, že jde o technickou odstávku. Podle spolkového úřadu pro infrastrukturu se tomu ale nedá úplně věřit. Z Německa přitom většinu suroviny odebírá i Česko.
Ve druhém varovném stupni se dodavatelské společnosti snaží situaci zmírnit mimo jiné větší flexibilitou nákupu plynu, využíváním zásobníků či optimalizací toku plynu.
Množství plynu v potrubí Nord Stream 1 mezi Ruskem a Německem se v pondělí ráno mírně zvýšilo. Stále ale nedosahuje ani poloviny původní kapacity. Na vině je prodleva v dodávce opravených součástek.
„Podařilo se nám výrazně posílit energetickou bezpečnost. Ve spolupráci se skupinou ČEZ jsme získali část kapacity v připravovaném LNG terminálu v Nizozemsku,“ napsal ministr Jozef Síkela na twitteru.
Nižší objem dodávek vyvolává obavy, zda bude možné před zimou naplnit zásobníky plynu tak, jak si vlády unijních zemí naplánovaly. Méně plynu z Ruska proudí do Itálie, na Slovensko i do Česka.