Zeman uvedl, že v případě napadení Polska, pobaltských zemí, ale i jakékoli jiné země NATO, by Česko nejen kvůli spojenectví pomohlo. Je podle něj zřejmé, že agresorem by v takovém případě bylo Rusko.
Babiš podotkl, že totéž napsal i polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému a požádal prezidenta Zemana, aby to samé sdělil svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi při úterním setkání v Náchodě.
„A co spojenecké povinnosti vyplývající z členství v NATO?“ pozastavuje se portál niezaležna.pl. Litevská televize LRT připomíná, že český prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil.
Desítky let připomínaly nedobrovolné připojení k Východnímu bloku. S ruskou invazí na Ukrajinu teď mnohé sovětské pomníky v Polsku nebo Pobaltí mizí z ulic a parků.
Server iROZHLAS.cz se v analytickém přehledu věnuje energetické situaci v různých částech Evropy. Zatímco v Německu nebo Francii se vrací ke spalování uhlí, třeba Španělsko se zimy obávat nemusí.
Podle výboru Moskva od začátku války na Ukrajině provádí neustálé útoky na civilisty. Jako příklady uvádí bombardování divadla v Mariupolu nebo zásah nákupního centra v Kremenčuku.
Ruská společnost Gazprom v sobotu oznámila konec dodávek plynu do Lotyšska. Důvodem mají být platby za surovinu v eurech místo v rublech, jak Rusko v současnosti požaduje.
Nejen Polsko. K plíživému zpřísňování potratové politiky dochází i v jiných evropských zemích. Jak ale vyplývá z velkého evropského přehledu serveru iROZHLAS.cz, řada zemí se naopak liberalizuje.
Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům Severoatlantické aliance (NATO) bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé.
NATO své východní křídlo posílilo po ruské anexi Krymu v roce 2014. Podle informací agentury DPA už byly do budoucích kasáren v Litvě investovány miliony eur.
Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou stejně jako Česko už sedmnáct let členy Evropské unie. Dnes patří k menším členům, ale podle novináře Harriho Tiida rozhodně nejsou na chvostu evropské sedmadvacítky.
Litevský premiér Saulius Skvernelis označil nově vzniklý prostor volného pohybu za „pobaltskou cestovní bublinu“, ta podle něj umožní oživení ekonomik všech tří zemí postižených pandemií covidu-19.
Voják v Lotyšsku je izolován v pronajatém domě, a nikoli v kasárnách na vojenské základně Adaži. Osoby, s nimiž voják přišel do styku, mezi nimi další vojáci NATO, jsou v karanténě.
Piloti střeží vzdušný prostor nad Pobaltím už od začátku září spolu s belgickým a dánským letectvem, společně se také účastní výcvikových misí a tréninků.
Využití elektronických zbraní, rozpoznání hrozeb v kybernetickém prostoru nebo eliminace nástražných výbušných zařízení. To vše je náplní výcviku v elektronickém boji, kterého se čeští vojáci účastní.
Češi působící v Pobaltí v rámci ostré hotovosti aliančního systému protivzdušné obrany vždy museli identifikovat nekomunikující stroje. Pokaždé to byly vojenské letouny vzdušných sil Ruské federace.
Češi budou spolupracovat s dánskými a belgickými piloty, kteří mají základnu v Litvě. Ti, na rozdíl od českých pilotů, kteří létají se švédskými gripeny, mají letouny americké výroby F-16.
Čeští piloti startují k letům z estonské základny Ämari. Vyslané letouny jsou vybaveny standardní výzbrojí, jakou používají také při střežení českého vzdušného prostoru.
Podle aktuální výroční zprávy estonské kontrarozvědky KaPo, která byla zveřejněna v pátek, bylo od roku 2006 v zemi odsouzeno za velezradu šest lidí a dalších 12 za špionáž ve prospěch Ruska.
Rakety S-400 patří k nejmodernějším zbraním ruských ozbrojených sil, ve výzbroji jsou od roku 2007. Systém je ruskou protiváhou amerických protiraketových systémů THAAD.
Papež František v sobotu dopoledne přicestoval do Litvy, kde zahájil čtyřdenní návštěvu pobaltských republik. V Litvě stráví dva dni, po jednom pak v Lotyšsku a v Estonsku.
Lotyšsko se potýká s vůbec nejrychlejším úbytkem obyvatel v Evropě. Lotyši odjíždějí za prací a nechávají za sebou tisíce prázdných domů. Obsazují je aktivisté, kteří našli legální způsob, jak na to.