Častější horká léta a zhoršující se sucho poškozují žatecký chmel, pro některá česká piva nenahraditelný. Jaké jsou vyhlídky odvětví a jakou roli v tom může hrát Zelená dohoda i blížící se volby?
Do sedmi let by Česko mělo třetinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. To žádají různé organizace i Evropská komise. Nově na něj přistupuje i české ministerstvo životního prostředí.
Vědecké zprávy OSN, ale i loňská politická dohoda skoro dvou set zemí světa z Dubaje zdůrazňují, že špatný stav přírody a zrychlující se změna klimatu představují pro lidstvo bezpečnostní riziko.
Německo poprvé vyrobilo víc než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Velká Británie zase spálila nejméně fosilních paliv za posledních 66 let. To jsou některé dílčí dobré zprávy za rok 2023.
Ve čtvrtek Dilan Yeşilgözová aspiruje v nizozemských předčasných volbách na premiérský post. V čele Lidové strany pro svobodu a demokracii vystřídala v létě končícího premiéra Marka Rutteho.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
Vědci různých specializací mají za úkol monitorovat recenzované studie, které se klimatem zabývají. Na jejich základě pak sestavují takzvané hodnotící zprávy.
Český stát tvrdí, že klima chrání dostatečně. V pondělí vyšla právní analýza, která zkoumá možnou trestní odpovědnost firem spalujících fosilní paliva v českém prostředí.
Světové ragby se připojilo ke sportovním organizacím, které se zavázaly, že budou chránit klima. Právě rozehrané mistrovství světa má přitom mezi významnými sponzory ropnou společnost.
V pondělí začíná summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli.
Demonstrace mladé Švédky s cílem přimět politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování, inspirovaly tisíce mladých lidí po celém světě.
„Energetická ekonomika se proměňuje, ať už se snažíme, nebo ne. Pokud máme alespoň cíl vybudovat udržitelnou infrastrukturu, máme šanci ji posunout správným směrem,“ říká právník Nick Caleb.
Praha||Tomáš Pancíř, ula|Příroda|DVACET MINUT RADIOŽURNÁLU
„Jsme země mnoha strategií, ale v současné době nemáme zastřešující zákon, který by se věnoval klimatické krizi jako takové,“ udává jako jeden z důvodů, pro uspořádala klimatický seminář ve Sněmovně.
„Mistrovství světa, FIFA a katarská vláda udělaly mnoho věcí, aby pomohly řešit ekologické dopady včetně těch klimatických. Ale neříkal bych o turnaji, že je uhlíkově neutrální,“ říká Hershkowitz.
Vědci provedli geologické vrty v regionu východní Afriky, a to i v oblastech, kde se dřív našly fosilní pozůstatky dávných předků a příbuzných člověka, homininů.
„Vojska už teď mají kvůli klimatické změně problémy. Jde třeba o zaplavování námořních základen nebo požáry na vojenských cvičištích, které trpí suchem,“ říká Michael Rühle.
Červenec 2022 byl po březnu 1961 druhým nejsušším měsícem, jaký byl kdy ve Francii zaznamenán. Úřady francouzům zakazují zalévání trávníků i umývání vozidel, zavlažování plodin a napouštění bazénů.
V důsledku změn klimatu nás čekají změny. „Bude se muset změnit struktura měst, budovy, které ve městech máme,“ říká Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Změny klimatu se výrazně podepíší na průmyslových oblastech na jihu a na východě Číny. V roce 2019 tamější průmysl kvůli vlnám veder utrpěl ztrátu 28 miliard pracovních hodin.
Jeden z navržených zákonů v Kongresu obsahuje v přepočtu skoro 80 bilionů korun na řadu klimatických projektů, které by Spojené státy přiblížily plnění Pařížské dohody.
Podobných zařízení odčerpávajících skleníkový plyn přímo ze vzduchu je v současnosti podle Mezinárodní energetické agentury po světě asi patnáct a dohromady ročně zadrží zhruba 10 tisíc tun CO2.
„V případě klimatu se Česko oteplilo o dva stupně, svět se oteplil o 1,2 stupně. Česko se tím pádem otepluje zhruba dvakrát rychleji než svět,“ říká Ondráš Přibyla,
„Prokazuje se, že i to malé množství skleníkových plynů, zejména kysličníku uhličitého a metanu, které člověk uměle do atmosféry produkuje, ovlivňuje atmosféru víc, než bychom čekali,“ říká Dvořák.