„Ve vrtech se ztrácí voda. Zvláště v těch mělčích, ale i už v těch středních s hloubkou 50 metrů. Tato situace se nelepší a ani vývoj do budoucna nebude příznivý,“ předpokládá Tomáš Hrdinka.
„Některá z těch rizik jsou ztráta stability zásypu, propady na povrchu terénu, plynová rizika – intenzifikace výstupů metanu, projevy výstupu radonu,“ uvedl za Diamo Pavel Malucha.
„V českých vrtech hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a tak nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území,“ řekl ředitel České geologické služby.
Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.
Iniciativa Společně vodu upozorňuje, že česká čísla z měření odlišují od výsledků na polské straně. Obává se, že česká vláda bude vycházet právě z polských dat.
Při pohledu na mapu nasycenosti půdy je na tom jižní Morava nejhůře společně s Polabím a Poohřím. Proti průměru však panuje nejhorší situace v severní polovině republiky na východ od Prahy.
Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko dostalo za první rok fungování stěny, dokládají, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje.
Pro hladinu podzemní vody jsou zásadní podzimní a zimní deště. Restrikce užívání vody, které řada francouzských regionů zažila během minulého léta, byly na 4 francouzské regiony uvalené už v únoru.
Francie plánuje omezit využívání vody. Reagují tak na alarmující stavy podzemních vod. Vkládají naděje do dešťů, které by měly přijít v následujících dnech.
„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje vědec Pavel Hrabák.
Právnička Frank Bold Petra Urbanová uvedla, že čeští experti i politici vědí, že data o proudění podzemní vody, z nichž dohoda vychází, jsou zastaralá, ale na prosazení změn rezignovali.
Polsko se zavázalo k dostavění podzemní stěny, která by bránila odtoku podzemních vod z českého území. Ta je ale předmětem sporů. Důvody popisuje právnička Petra Urbanová z organizace Frank Bold.
„Bohužel se jednalo stále o stejný přetrvávající problém průsaků stropní konstrukcí,“ popsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí pražské Technické správy komunikací Barbora Lišková.
Někde se i zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí.
Polsko pokračuje ve sporné těžbě v pohraničním dole Turów. Důl se má rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a do hloubky 330 metrů. Uhlí se ale podle expertů pro výrobu elektřiny brzy nevyplatí.
„Je potřeba, aby se ta voda v půdě zdržela. To znamená například zvýšením organické hmoty v půdě nebo menšími územními celky,“ říká Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Trubky, které ve výšce několika metrů nad zemí drží kovové vzpěry usazené v betonových patkách, mohou vyvolávat dojem nevzhledného provizoria. Berlíňanům ale očividně nevadí, možná dokonce naopak.
Také to, že se řepka pěstuje ve velkých lánech jako monokultura, je problém. „Když se tam všechno ošetří pesticidem, tak myslivci a ekologové nejlépe vědí, že tato pole jsou pak skoro mrtvá.“
Podzemní vody jsou nad normálem hlavně v severovýchodních Čechách, severní Moravě a Slezsku. Jinde se situace pohybuje kolem normálu, silně podnormální zůstává situace v severozápadních Čechách.
V Česku je nejhorší sucho za 500 let, trpí jím 98 % území. Přesto podle hydrogeologa Josefa Datla patříme mezi evropské státy, kde zatím nejsou problémy s vodními zdroji.
Fotopasti v Lužických horách zachytily smečku vlků, píše regionální Deník. Právo upozorňuje na letošní zbraňovou amnestii. Více ve výběru z médií, který pro vás přichystal Radiožurnál.
Jak probíhá analýza zdrojů podzemní vody a jak se do vody dostávají zbytky léků, které se už nepoužívají? Tyto analýzy mohou sledovat i minimální množství škodlivých látek.
Loni zůstala hladina podzemní vody v mělkých vrtech po celé září silně podnormální, letos se stav během devátého měsíce mírně zlepšoval, uvedli hydrometeorologové.
Podle zprávy o stavu vodního hospodářství překročilo limity o 0,9 procentního bodu více měření než předloni, v 83,5 procenta případů. Menší problémy jsou u hlubokých vrtů a pramenů.
