Čtenáři ve sborníku najdou verše napsané autory, kteří se hlásí k tzv. russkomu miru a ke stejně pojatému vlastenectví a kteří píšou o válce proti Ukrajině.
Jeho literární nepřátelé ho vylíčili jako „nejhanebnějšího chlapa literárního světa.“ Obdivovatelé, k nimž patřil třeba francouzský básník Charles Baudelaire, v něm viděli aristokrata ducha.
Od cestovních deníků Tomáše Brolíka po časosběr Ondřeje Soukupa, reportáže v knize Chleba z minového pole zachycují zemi, kde se válčí, region po regionu. Editorkou knihy je Marie Iljašenko.
„Myslím, že poezie je poměrně vitální. A když se o ní pořád píše jak o popelce, tak to je klišé, které všichni přebírají. To není potřeba dělat,“ tvrdí Petr Borkovec, nový básník města Prahy.
Necelé tři roky po skončení 2. světové války se Československo stalo totalitním státem. Do vězení se dostávali nevinní lidé – demokraté, intelektuálové, podnikatelé... a také básníci.
„V Česku mi chybí knihy, které se nezaměřují vyloženě na téma coming outu a LGBT vztahů, ale jen se v nich ta LGBT postava vyskytuje – tak jako přirozeně,“ upozorňuje básník Robin Sedlmaierů.
Mezi křivdy minulého režimu patří i drobnost jako popření autorství překladu krátkého textu v pořadu Československé televize z roku 1981 – jméno básníka Václava Renče mělo být zapomenuto.
Básník Petr Král psal česky i francouzsky a před rokem se stal jednou z osobností, které vyznamenala Francouzská akademie. V roce 2016 byl v Česku oceněn Státní cenou za literaturu.
Kousek papíru s několika napsanými verši – takové originální platidlo ve čtvrtek přijímají ve 27 kavárnách v České republice. Pokud zákazníci složí vlastní báseň, dostanou kávu zadarmo.
Východní Evropa mě přitahuje už dlouho. Nedávno jsem koupil dům na Istrijském poloostrově v Chorvatsku, říká v rozhovoru pro Radiožurnál Kenneth Goldsmith.
Český rozhlas Vltava se snaží najít nejdůležitější česká umělecká díla, která vznikla v minulých sto letech. O vítězích svými hlasy rozhodnou posluchači.
Poslanci navrhli udělit státní vyznamenání básníkovi a levicovému publicistovi Karlu Sýsovi. Měl by být básník oceněn i po téměř 30 letech polistopadového vývoje, který ve své tvorbě kritizuje?
Dostal jsem se na Českém rozhlasu Plus do debaty se spisovatelem Lubomírem Brožkem, který bránil návrh na vyznamenání pro básníka Karla Sýse. Činil tak pozoruhodným způsobem.
„Bylo to velmi složité rozhodování, protože letos se někteří porotci rozhodli zastávat dost radikální stanoviska vůči některým knihám, které jako by na začátku debaty už byly vyřazeny.“
Na dvacet kaváren po Česku ve středu nabízí kávu výměnou za báseň. Připojují se tak do mezinárodní akce Zaplať básní. Ta upozorňuje na Světový den poezie, který je právě ve středu.
V nikábu stála na televizním pódiu, jediná žena mezi samými muži, a verši střílela po islámských extremistech. Vysloužila si úctu a slávu, ale také výhrůžky smrtí. Hissa Hilal, básnířka-superstar.
Peníze ve zhruba dvaceti kavárnách po celém Česku nahradila báseň. Lidé mohli tímto netradičním platidlem zaplatit za kávu nebo čaj. Ale pouze dnes, kdy je Světový den poezie.
Ode dneška je na internetu k dispozici téměř úplná databáze české poezie 19. a počátku 20. století. Pod názvem Korpus českého verše ji zájemci o poezii najdou na adrese versologie.cz.
Obyvatelé i návštěvníci belgického hlavního města se mohou seznámit s evropskou básnickou tvorbou. Bruselské metro, autobusy i jedno velké nákupní centrum jsou totiž ode dneška plné poezie. Mezi básněmi ze všech zemí Evropské unie se samozřejmě nachází i český zástupce.
Na internetu v současnosti sklízí úspěch básně vytvořené z policejních svodek brněnských strážníků. Za několik dní získaly stovky fanoušků a na vydání sbírky knižně se za dva dny vybralo více než dvanáct tisíc korun.
Je to už 400 let, co zemřela Alžběta Johanna Westonová, zvaná Westonia. První pražská renesanční humanistická básnířka. Narodila se v Anglii, nedaleko Oxfordu, v městečku Chipping Norton, které proslavil Thomas Stearns Eliot v jednom ze svých Čtyř kvartetů. Jejím nevlastním otcem byl proslulý alchymista Edward Kelly.
Ve vagónech metra jsme zvyklí vídat především reklamu nebo třeba bezpečnostní instrukce. Existuje ale i mnohem příjemnější způsob jejich výzdoby: v soupravách pražského metra jsme před několika lety mohli číst básně významných i méně známých autorů. Něco podobného teď zkouší i v Bruselu: v místním metru teď cestující po několik týdnů uvidí poezii celkem 24 autorů ze stejného počtu zemí.
