Objevené zlato podle odborníka pochází z doby kolem roku 500 našeho letopočtu. „V Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie,“ říká.
Kromě železné sekery a keramické nádoby se Bánovský poklad skládal zejména ze součástí bohatého ženského kroje v podobě bronzových šperků s až dvěma tisíci jantarových korálků.
Muž objevil poklad v roce 2020, bylo to přes 7 tisíc mincí, za které by se v 17. století dalo pořídit třeba 25 tažných koní. Jde o největší známý poklad mincí z té doby na historickém území Moravy.
Korunovační klenoty jsou nejvzácnějším českým pokladem, střeženým v tajemné komnatě na Pražském hradě. Vypráví o nich reportérka Českého rozhlasu Lucie Korcová.
Truhlu smaragdů, rubínů a safírů našel horolezec v roce 2013. Podle agentury AFP měla truhlice patřit cestujícím na palubě indického letadla, které se zřítilo před půl stoletím.
Poklad byl objeven poblíž Jellingu, který je považován za sídlo prvních vikinských panovníků. V městečku stojí také dva runové kameny, jež patří k nejznámějším v Dánsku, a pohřební mohyly.
Potomci majitelů tvrdí, že jejich předci byli donuceni prodat poklad nacistům pod cenou. Obchod podle nich strany vyjednávaly na konferenci, kde nacisté rozhodli o politice konečného řešení.
Na 700 až 800 takzvaných stříbrných brakteátů je dobře zachovalých, pravděpodobně je vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář. Na mincích je hlava panovníka a ryby v kruhu kolem.
Forrest Fenn odhaduje, že poklad se vydalo hledat asi 350 tisíc lidí z celého světa. Někteří dokonce podali výpověď v zaměstnání a zasvětili honbě za truhlou svůj život.
Archeologové místo prohledali, zdokumentovali nález a pomocí detektoru kovů dohledali ještě další stříbrné mince. Celkem jsme jich napočítali 189. Mince nyní posoudí numismatik.
Pět desítek mincí muž našel v lese minulý víkend, přesné místo je utajované. Hodnota mincí ještě není určena, posoudí je numismatik. Lidé by je v muzeu mohli vidět zhruba do roka.
Dvojice hledačů pokladů našla v roce 2015 na poli ve střední Anglii pomocí hledaček kovů anglosaské šperky a mince staré 1 100 let. Nález nenahlásili úřadům, jak jim ukládá zákon.
Klenot gotiky, vydrancovaný za francouzské revoluce a pak znovu v roce 1831, již přišel o část děl. Liturgický poklad patřil k nejbohatším ve Francii, než zmizel v roce 1789, ale byl obnoven.
„Je to svým rozsahem největší nález na Podblanicku z této doby. Za tento depot by se dali pořídit dva koně, dva meče, šest krav, jedenáct prasat nebo 17 párů škorní,“ říká ředitel muzea Radován Cáder.
Zapečetěná schránka ukrývala věci minimálně ze dvou období. Tubus byl schovaný ve vrchní rozetě na věži. Trám, který ozdobu přidržoval, uhnil a rozeta hrozila zřícením.
Jako v pohádce si připadal muž, který v lese nedaleko Vysokého nad Jizerou na Semilsku našel v těchto dnech poklad. Tvořilo ho více než 160 stříbrných pražských grošů z první poloviny 14. století.
Bronzová děla, další zbraně, keramiku, a bohatství v hodnotě asi 23 miliard korun. To vše možná skrývá loď, která ztroskotala v Karibském moři. Kolumbie se teď chystá námořní poklad dostat na povrch.
Manželé z Nové Vsi u Chotěboře našli ve sklepě pod podlahou svého domu poklad. Ve zbytcích keramického džbánu někdo uschoval přes sedm set mincí z poloviny 16. století. Nyní čeká nálezce odměna.
Někdo v lese najde houby, Petr Hudec v něm našel poklad. Keramický džbán plný stříbrných mincí z dob Václava IV. V zemi ležely téměř 600 let. Nyní se nachází v Západočeském muzeu, kde mince zkoumají archeologové a numizmatici.
Před dvěma roky našel Miloš Závora doslova milionový poklad. Stovky zlatých a stříbrných mincí vyrýpl nečekaně svým bagrem. Podíl z nálezného si ale nárokují i dva úředníci a místostarosta Prahy 12, kteří se v té době u stavby pohybovali. Nálezného se ale zatím nikdo nedočkal.
Po prvním dni kopání v polském Valbřichu narazili hledači pokladů Piotr Koper a Andreas Richter na skálu. Prý je to dobré znamení. Ve skalnatém podloží by totiž mohl být skrytý tunel a v něm, kdo ví, možná i ztracený „zlatý vlak“ plný pokladů, které chtěli nacisté na konci druhé světové války schovat před Rudou armádou.
Po skoro roce administrativních průtahů začnou v úterý hledači pokladů vykopávat násep u trati z Wroclawi do Valbřichu, ve kterém se podle nich od druhé světové války ukrývá legendární zlatý vlak. Ten má být podle odhadů naložený zlatem nebo zbraněmi, které tam ustupující nacisté schovali před Rudou armádou. Na výkopech bude pracovat celkem 50 lidí.
Více než rok tajili archeologové ze Středočeského muzea v Roztokách nález bronzového pokladu výjimečné hodnoty. I jindy velmi opatrný ředitel Archeologického ústavu řekl o souboru 3000 let starých amfor, že je to „bomba“. Český rozhlas byl jako jediný u odkrývání nálezu.
Stovky let ležel v Dřevohosticích na Přerovsku poklad. Jde o desítky stříbrných mincí německé a slezské ražby - konkrétně krejcary a tolary. Kdo je v lese zakopal, zapomněl nebo schoval, se už nikdy nedovíme. Náhodou je tam našel amatérský archeolog a jako správný patriot se dohodl s místním starostou, že mince vystaví na radnici.
Amatérským archeologům na Královéhradecku se podařil unikátní nález. Na zoraném poli našli na podzim stříbrné mince vyražené před více než 2000 lety za římských císařů Julia Caesara a Augusta. Dostaly se k nám zřejmě v prvním století našeho letopočtu.
Náhodný nálezce našel v Pardubickém kraji unikátní poklad. Soubor stovek českých stříbrných mincí z 10. století teď ošetřují pracovníci Východočeského muzea. Nález podle odborníků nemá v rámci středoevropského prostoru obdoby. Přesné místo nálezu i identitu šťastného nálezce zatím archeologové tají.