Dopravní letoun Airbus A320 ruských aerolinek Uralskije avialinii nouzově přistál na poli v Novosibirské oblasti. Podle předběžných odhadů nikdo nebyl zraněn. Na palubě bylo 167 lidí.
Do roku 2030 má do penze odejít zhruba polovina současných francouzských zemědělců. O to více bude třeba dávat pozor, kdo bude francouzské pozemky skupovat.
V přírodním prostředí bylo v sobotu podle evidence hasičů 116 požárů. „Různé lesy, travní porosty, louky, sláma, pole,“ popsala jejich mluvčí místa zásahů.
Na Znojemsku zemědělci počítají ztráty kvůli přemnoženým hrabošům polním. Ti poničili tamním zemědělcům přibližně polovinu úrody obilovin a také třetinu jabloňového sadu.
Bobři se v Česku přes 200 let nevyskytovali a začali se na naše území vracet až v osmdesátých letech minulého století. Na Vysočinu přišel z povodí Moravy, řekami Jihlava a Svratka.
Předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha upozornil na to, že pokud se nepodaří s kalamitou efektivně vypořádat, bude to také znamenat nedostatek krmiv kvůli zničené úrodě.
„Všichni máme strach. Když jsme v práci, nikdo tady není a bouchne to tu směrem po větru do vesnice? Přijdete domů a jste bez baráku,“ stěžují si obyvatelé Slapan na opakované odpalování pyrotechniky.
Některá pole u dálnic obsahují nebezpečné množství olova, píše deník E15. A v Česku končí dlouhé roky kritizovaná síťová lůžka, upozorňuje týdeník Hrot. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
V tisku se ve středu dočtete, že úroda vinné révy je nižší než obvykle. Vinaři sklidili o 15 procent méně než loni, většina se ale shoduje na tom, že kvalita bobulí bude vysoká, píše regionální Deník.
V českém tisku se v pátek dočtete, že Deník N získal další dokument, který má potvrzovat nesrovnalosti ohledně bytu exministra zdravotnictví Petra Arenbergera.
„Pacman ve společenském životě likviduje kulturu, individuální svobody, diverzitu podnikatelského prostředí a schopnost bez zásahu centrálního plánovače řešit krizové situace,“ píše Ztohoven.
Kritici jedu Stutox II vyčítali, že kromě hrabošů zabíjí i další zvířata a upozorňovali, že jejich populace se sama zhroutí. Jejich předpovědi se podle Vladimíra Melichara na jižní Moravě vyplnily.
Farmářům, kteří pěstují jednu plodinu na více než 30 hektarech, hrozí ztráta dotací, informují Hospodářské noviny. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Klasy dozrávají i na pokusných polích výzkumného ústavu. Tam se ale každý obdélník zelená nebo zlátne jinak. Šlechtitelé tam pěstují nové nebo znovuobjevené druhy obilí.
Déšť už nestihl zachránit ozimý ječmen, pšenici a poškodil i řepku. Trvalé travní porosty začaly růst později a jsou řidší, což znamená problém se zajištěním krmiva pro zvířata.
U Bystřice na Benešovsku hořelo pole o rozloze zhruba 60 hektarů. Na místě zasahovaly desítky hasičů. Krátce před 14:30 se jim podařilo oheň definitivě uhasit.
U Suchohrdel na Znojemsku začal v pondělí podvečer hořet lán pole a silážní jáma zatížená pneumatikami. Hasiči zde vyhlásili zvláštní stupeň poplachu a na místo požáru vyjelo 30 jednotek.
Tisíce Afghánců, často celé rodiny, během dubna vyrážejí na maková pole. Jejich výnosy jim ale neslouží k jídlu – pryskyřice z makovic se využívá na výrobu opia, ze kterého se vyrábí heroin. V posledních letech právě z Afghánistánu pocházelo až 90 procent celosvětové produkce opia a hrozivé dopady to má na celou společnost. Tuto drogu vyzkoušel zhruba každý desátý Afghánec.
Dolní Němčí na Slovácku už není česnekovou velmocí. Místní zemědělské družstvo, kdysi jeden z největších pěstitelů v republice, letos česnek vůbec nevysadilo. Vytrácí se tak historická tradice, kvůli které má obec česnek i ve znaku. Zemědělci nedokázali vzdorovat levné konkurenci ze zahraničí a poklesu spotřeby.
Už pár měsíců okupují hejna hladových labutí pole s řepkou u Tovačova na Přerovsku. Poprvé se tady objevily předloni, tehdy jich bylo napočítáno pár desítek. Letos ale labutí přilétly stovky. Pro projíždějící řidiče jsou atrakcí, zemědělcům a rybářům ale výrazně škodí. Zvlášť, když si tento rok zimní pobyt překvapivě prodloužily.
