Podle něj neexistuje nic, co by ospravedlňovalo, co Hamás Izraelcům udělal. „Stejně tak říkám, že neexistuje nic, co by ospravedlňovalo Izrael v některých jeho aktivitách, které dělá v pásmu Gazy.“
Izrael podle politologa Weisse primárně potřebuje pomoc od Spojených států k prevenci většího konfliktu. Evropská unie pak může pomoct diplomaticky jednat se státy v zálivu.
„Umělá inteligence nemusí nutně brát v potaz lidská přání ani emoce. Je to chladný rozum, který se může v určité lidské společnosti chovat tak, jako se my chováme třeba k mravencům,“ domnívá se Pehe.
„Politici by si měli v době sociálních sítí a technologií dávat pozor na to, co na veřejnosti dělají. Žádný prostor, ve kterém se pohybují, nemusí být stoprocentně soukromý,“ míní politolog Eibl.
Politolog Kopeček tvrdí, že na soudržnost vlády má pozitivní vliv osobnost premiéra. „Je hodně konsenzuální typ. Neděje se to, co se dělo u vlády Nečase i Klause, že se politici rozhádali,“ srovnává.
Kremelské elity podle Prigožina neberou válku na Ukrajině dost vážně a to prý způsobí zmatek a nejistoty. Šéf ruské polovojenské Wagnerovy skupiny varoval, že zemi hrozí revoluce jako v roce 1917.
Na některé voliče mohou být vládní balíčky ještě mírné, míní brněnský politolog Michal Pink. Ale dodává, že se ukáže i to, jak s postoji lidí k nim naloží opozice.
„Velká část lidí, byť je s vládou nespokojena, tak od ní ale stále očekává například ozdravení veřejných financí, boj s inflací, což znamená nepopulární zásahy. Ty ale pořád nepřicházejí.“
Staronová debata: mají mít dospívající právo volit? Prezident Petr Pavel je pro. Věkovou hranici by snížil z 18 na 16 let. Jenže mezi politiky se názory různí.
Podstata současného extremismu je podle politologa Michala do značné míry podobná té z 90. let. Pozitivní roli by podle něj mohl sehrát nový prezident Petr Pavel.
„Na věci se díváme pohledem stejných hodnot a svou nezávislostí mi dává jistotu, že jeho doporučení nebudou ovlivněna osobními zájmy vybraných hráčů,“ uvedl k výběru politologa Pavel.
„Zapadá to dosti do způsobu jednání Miloše Zemana, který tímto způsobem, trochu naivně, chce dát najevo jakousi supremaci nad novým kandidátem,“ řekl Kroupa Radiožurnálu.
Se skutečně odvážnou představou přišel známý a respektovaný ruský politolog Abbas Galjamov. Vyslovil názor, že v Rusku nazrávají předpoklady… pro vojenský puč.
„V ANO je potřeba řešit budoucí politické směřování. Čekala bych, že to bude mít důsledek na celé koncepční, programové a personální směřování strany,“ říká politoložka Eva Lebedová pro iROZHLAS.cz.
„Billboardy jsou dobré v tom, že existují v offline světě. Když se podíváte na svoje sociální sítě a jedete po timeline, tak už třeba nedáváte ani tolik pozor,“ říká politolog.
Většina Čechů chce podle průzkumů za prezidenta Petra Pavla. Babiš proto musí lovit voliče tak, že sahá do nejkalnějších vod politického spektra, tvrdí politolog Miloš Gregor.
„Řekl bych, že ty klíčové a nám dobře známe charakteristiky obou kandidátů tady byly víc vidět nebo dostaly větší důraz,“ řekl Ladislav Cabada, politolog z pražské Metropolitní univerzity.
Kampaň před druhým kolem bude tvrdá, odhaduje Michal Pink: „Pokud do druhého kola postoupí dva víceméně navzájem se polarizující kandidáti a soutěž je vyrovnaná, tak to nahrává vyšší volební účasti.“
Češi chtějí energického prezidenta, který bude přísný na premiéra, ministry, senátory i poslance a který bude hodně viditelný, shrnuje politolog Jan Kubáček.
Hospodářská krize přinesla problémy, se kterými se maďarská vláda potýká jen těžko. Konflikt s Evropskou unií umocňuje izolaci, ve které se země nachází.
„Důvěra v prezidenta je ale teď nejnižší v historii Česka. Když se Zeman pro někoho vysloví, tak to nemusí rozhodnout. Ale je to jeden z hlasů, které můžou pomoci Babišovi,“ soudí Lubomír Kopeček.
Prezidentští kandidáti, kteří vsadili na kontaktní kampaň, mají zřejmě největší šance, usuzuje politolog Jan Kubáček: „Jezdili republikou a prováděli kampaň podaných rukou. To je přidaná hodnota.“
Vláda mohla v krizi komunikovat lépe, soudí Jan Kubáček: „Mohla mít pokornější, průběžný, lapidární styl, aby se k lidem dostaly jasné informace, jak postupovat, co si hlídat, na co si dát pozor.“
Podle politologa Lubomíra Kopečka je Petr Hladík jako první místopředseda strany velmi ambiciózní a viditelná osobnost. „Přesto je jeho nominování velký risk,“ soudí.
„Myslet si, že teď Ukrajinci přestanou osvobozovat svoji zemi, je směšné. Vnitropolitický prvek je důležitější: „Je to kampaň, pomocí které může Putin dál mobilizovat,“ říká Karel Svoboda.