Nejen v Polsku panuje debata, jestli by členské země NATO neměly sestřelovat ruské rakety. Otázka nastala po incidentu s ruskou střelou, která v druhé polovině března narušila polský vzdušný prostor.
Modernizace a rozšiřování armády má mezi Poláky bez ohled na voličské preference velkou podporu, politické strany se ale přou o podobu nákupů. To odráží jejich programy.
„Není to ale tak, že by Polsko stoplo dodávky zbraní Ukrajině,“ dodává Harzer s tím, že polské vyjádření není výhrůžkou. Polský premiér si podle něj neuvědomil, jak velký dosah zpráva mít bude.
Městečko leží uprostřed Bělověžského pralesa – posledního přirozeného pralesa v Evropě. Letos ale turisti chybí – bojí se situace na hranici s Běloruskem, která leží jen kilometr od města.
Na místo dorazili lidé s vlajkami, rodiny s dětmi, zároveň akci živě přenášely největší polské televize. Místní se shodovali, že jim armáda dodává pocit bezpečí.
Velitelství ozbrojených sil nejprve informovalo, že u hranic s Běloruskem vojsko intenzivně pátrá za účelem zajištění bezpečnosti po roznětce. Posléze požádala o pomoc i veřejnost.
V Polsku se momentálně řeší zejména špatná komunikace kolem celého případu. Nezodpovězené zůstávají také otázky, jestli Polsko nemá problém s protivzdušnou obranou, když při sledování raketu ztratilo.
„Několik týdnů vyzývám, aby bez odpovědi nezůstávala prosba ukrajinského prezidenta Zelenského o dodání jeho zemi vojenské techniky,“ generál Róžański.
Ve Varšavě se konala největší vojenská přehlídka za poslední desítky let. Polskou metropolí pochodovalo na 1000 vojáků, 200 vojenských vozidel a nad Vislou proletělo více než 100 letadel a vrtulníků.
Uvedl to liberální server Onet.pl s odvoláním na dokumenty z polského ministerstva obrany, které vypracovali spolupracovníci předchozího ministra obrany Antoniho Macierewicze.