Autoři práce soudí, že tyto vlády použily specifickou komunikační strategii, zlehčovaly vážnost pandemie a zpochybňovaly vědecké poznatky. Občané v těchto zemích pak měli tendenci nebrat virus vážně.
Populismus stojí mezi liberální demokracií a nedemokracií, vláda populistů proto v některých případech může vést až k diktatuře, varuje autor knihy Populismus a liberální demokracie Takis Pappas.
„Myšlenky suverenity a návratu ke státu, abychom zapomněli na Evropskou unii, mezinárodní organizace… To je přeci šílené v době internetu,“ říká v rozhovoru Jan Zielonka.
Migrace, vztah k Evropské unii i role médií jsou témata, o nichž se u nás diskutuje dlouhodobě. Před volbami se do veřejného prostoru znovu vrátila s novou intenzitou. Proč se na ně politici zaměřují?
„Co ale mají naše země společné, to je velká historická zátěž, kterou musely překonat. Obě naše země vznikly na základech zhroucených totalitních režimů,“ uvedl pro Plus spisovatel Jossi Klein Halevi.
„U občanů a kritiků, kteří nesdílejí jejich pohled na věci a politicky je nepodporují, populisté zpochybňují, jestli vůbec k lidu patří,“ tvrdí profesor Princetonské univerzity Jan-Werner Müller.
„V posledních letech se dělaly spíš populární kroky – zvyšovaly se důchody nad rámec zákona, vláda neudělala nic s rozpočtovými deficity, což je vždy na účet budoucích generací,“ říká Pavel Bratinka.
Podle předního evropského znalce Waltera Ötsche je populismus formou ideologie, která vychází z toho, že existuje něco jako vůle lidu. Z ní si pak vůdce odvozuje svou legitimitu.
Nevíme, jaký záměr měla Republikánská strana s Donaldem Trumpem, každopádně se někteří její vlivní členové vzpamatovali, až když si všimli, že si prezident obul boty se železnou špičkou.
Trumpismus je populismus v originálním podání Donalda Trumpa. „Je to ale také odpověď na zklamání, ekonomický úpadek a ztrátu společenského postavení milionů Američanů,“ říká Petr Šabata.
Premiér Andrej Babiš je cílem protestů, kamkoli přijde, přesto mu voličská základna zůstává věrná. Jak by měla na premiérovu neupadající podporu zareagovat opozice?
Praha||Michael Rozsypal, lup|Společnost|Interview Plus
Sociolog zjistil, že se mladí a vzdělaní lidé z chudých regionů raději stěhují jinam, třeba v Karlovarském kraji je jen 11–12 % populace vysokoškoláků, zatímco jinde je to cca 40 %.
Političtí lídři se tomu podle slovenské prezidentky musí postavit, musí odmítnout extremismus, chránit menšiny a vyjadřovat solidaritu s těmi, na které extremisté útočí.
Praha||Michael Rozsypal, lup|Společnost|Interview Plus
Autoritáři ovládají země v demokratických volbách a liberální demokracie je v ohrožení. Vidíme to v Polsku nebo v Maďarsku, řekl v Interview Plus německo-americký politolog Yascha Mounk.
Ve většině zemí střední a východní Evropy si unijní zemědělské dotace v neprůhledném prostředí rozděluje hrstka mocných, kteří mají styky, napsal list The New York Times.
Upozorňuje, že konzervatismus stojí na tradici, řádu a nerovnosti, tedy na konstatování, podle kterého lidé nejsou stejní, nejsou si rovni a ani být nemají.
„Výsledek evropských voleb není pozitivní,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz přední expert na populismus Cas Mudde. Tvrdí, že strany označované za populistické jsou čím dál víc krajně pravicové.
Přinášíme přehled vybraných stran označovaných za nacionalistické, krajně pravicové či protiimigrantské a protiislámské, které uspěly v letošních evropských volbách.
„Původci videa se Strachem možná chtějí před eurovolbami demaskovat pravicové populistické strany v Evropě, které jsou velmi vlivné kromě Rakouska i v řadě dalších zemí,“ říká Zuzana Lizcová z FSV UK.
V nadcházejících volbách se v Česku chce ucházet o křesla osm stovek kandidátů z téměř 40 uskupení. A když se jich zeptáte proč, odpovídají jednohlasně, že chtějí v Bruselu hájit české národní zájmy.
Poslanec TOP 09 Dominik Feri byl napaden na koštu vína. Podle jednoho ze svědků při incidentu padly i rasistické nadávky. O čem incident vypovídá? A jak je to s pronikáním extremismu do politiky?
Praha||Marie Bastlová, pla|Zprávy z domova|20 minut radiožurnálu
V rozhovoru pro Radiožurnál mluvila bývalá americká ministryně zahraničních věcí i o tom, jaká témata a proč si vybrala do své knihy, která v češtině vyšla před Vánoci.
Jednotlivé státy se k planetě chovají jako ke švédskému stolu, kde si každý vezme, co chce. To vše pod pláštíkem údajných „národních zájmů“. S těmi se v posledních letech doslova roztrhl pytel.