Francouzská a česká kultura jsou si v něčem blízké, v péči o nejmenší děti se ale zásadně liší. Matka, která ještě rok po narození dítěte není zpět v zaměstnání, je v Paříži za bílou vránu.
Lidský pupík ukrývá řadu tajemství. Kromě bakterií žijí v pupíku i houby, plísně, viry a další živé organismy. Je proto důležité si pupík čistit. Vznikají v něm také žmolky, častěji u mužů. Jak to?
„Ústavní soud proto neakceptuje názor, že by právo matky, otce a dítěte být spolu v okamžiku porodu a chvílích bezprostředně následujících mělo zůstat mimo rámec ústavní ochrany,“ řekl Šimíček.
V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě.
Žena podle nejvyšší instance udělala „naprosto vše, co mohlo vést k dokonání trestného činu vraždy“. Novorozeně zabalila do tenkého a mokrého povlečení a odhodila ho v zimě a v noci do kontejneru.
Aplikace také dokáže vyhodnotit, jestli už jsou duševní problémy ženy opravdu vážné. „Kdyby už to bylo na ,krizovku‘, je tam kontakt na krizové centrum,“ popisuje psychiatr Antonín Šebela.
„Vaše miminko má krátké ruce, nohy a nevinutý hrudník, řekli mi. Buď zemře ve mně, nebo hned potom, co se narodí,“ vypráví v pořadu Houpačky Radia Wave svůj příběh.
Nejdříve jich byly desítky a pak stovky. „Vrchol jsme zaznamenali v prosinci a lednu. V jednom letu je i 14 až 15 těhotných žen. Je to lavina,“ uvádí ředitelka migračního odboru ministerstva vnitra.
Prezidentka Unie porodních asistentek Magdalena Ezrová otevírá téma porodnického násilí. Do něj se počítá fyzický a psychický nátlak na rodičku i to, že nemá možnost být hned po porodu s dítětem.
V českém tisku se v úterý dočtete o nabídkách českých porodnic. Téma Mf Dnes. A domácí vyučování je v Česku stále populárnější, píše Právo. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Kubát za svůj příspěvek získal třetí místo v kategorii reportáž. První místo získala litevská novinářka Ieva Balsiunaite za reportáž o běloruské aktivistce a druhé místo Rakušanka Carola Schneider.
Smrt nenarozeného miminka bývá pro rodiče traumatizující zážitek. Zatímco ale matka může čerpat mateřskou dovolenou, která jí má pomoct vyrovnat se z bolestnou ztrátou, muž takovou možnost nemá.
Když přišla Anežka Školová do zlínské nemocnice na běžný těhotenský ultrazvuk, netušila, že ji bude čekat operace. Kvůli potížím ale nakonec musela podstoupit v jeden den hned dva zákroky.
„Musí tam být overal, štít, trojkový respirátor, dvoje rukavice, návleky na boty a čepice,“ ukazuje asistentka vozík, kde jsou pomůcky, které potřebují, když přijede rodit covid pozitivní žena.
Šlo o takzvaný spontánní porod, kdy se doba od odchodu plodové vody do narození nepočítá na hodiny, ale na desítky minut. Skýtá řadu nebezpečí jak pro dítě, tak i pro matku.
„Ani jsem nebyla tolik nervózní, jak si všichni mysleli. Brala jsem to tak, že se dítě musí odrodit, nic jiného nám nezbývá,” vzpomíná Kristýna Vlková.
„Samozřejmě se stává, že k nám dorazí matky, které musí bojovat o život. Hlavním důvodem je právě to, že dorazily pozdě,“ popisuje v rozhovoru Adéla Pártlová, která je na misi s Lékaři bez hranic.
Nález Ústavního soudu vrací do hry právní doktrínu ztráty šance spolu se zjištěním znalců, že jiný postup lékařů mohl zvýšit šance ženy na přežití o 50 procent.
Ústavní soud zamítl stížnosti ženy, která žádala odškodnění od provozovatele nemocnice v Neratovicích na Mělnicku. Stěžovala si na zacházení při porodu. Navíc jí po porodu nevydali placentu.