Hladiny čtyř řek už dosáhly historických úrovní, starostové mluví o „stoleté vodě“. Řeka Course se už vylila z břehů a voda z ní se vlila i do zatopené bývalé štěrkovny o rozloze 12 hektarů.
Druhá pojmenovaná bouře letošního podzimu přinesla do Skotska vítr o rychlosti přes 110 kilometrů za hodinu. Na pobřeží lidé viděli až šestimetrové vlny.
Podle australského meteorologického úřadu hrozí ve Viktorii bleskové záplavy. V některých částech státu spadlo až 150 milimetrů srážek a ve středu je očekáván další déšť.
Guatemala a Mexiko se potýkají se záplavami. Nejméně 13 osob bylo zabito, 21 lidí se pohřešuje. „Řeka byla silná, smetla několik domů,“ řekl svědek z hlavního města Guatemaly.
Od povodní uplynul téměř týden. Šance, že se někoho živého pod rozpadlými budovami podaří najít, stále je. Mluvčí humanitárního úřadu OSN řekl, že pod sutinami přeživší stále jsou.
Přerušení se projeví zejména v závodě v Kvasinách na Rychnovsku. Firma se snaží ve výrobě udržet co nejvíce zaměstnanců, zvýší například počet vyráběných elektroaut, kterých se výpadek netýká.
V Hongkongu spadlo nejvíce srážek za hodinu od začátku záznamů před 140 lety. Voda se valila hornatým terénem. Města a úřady vydaly varování před nebezpečím sesuvů půdy.
Území pod hrází Hostivařské přehrady je ochráněno před povodní. Stavební firma také upravila pravý břeh v blízkosti hráze, opravila cestu, instalovala nové osvětlení a zajistila svahy proti sesuvu.
„Nepotvrdila se naše výstraha, kdy jsme odhadovali, že by se někde mohl objevit druhý nebo dokonce třetí stupeň povodňové aktivity. Nakonec byl průběh mírnější,“ uvedl hydrolog Tomáš Vlasák.
Počet mrtvých po záplavách v provincii Chu-pej v pátek vzrostl na 29, povodně v Pekingu mají na svědomí 33 životů. Podle čínských statistik za červenec kvůli záplavám zemřelo v zemi 142 lidí.
„Od 10. srpna zemřelo v provincii Chu-pej v důsledku katastrof 29 lidí, z nichž se šest dříve pohřešovalo. Dalších 16 lidí se stále pohřešuje,“ uvedla státní televize.
„Slovinsko je známé jako slunná strana Alp, ale za jediný den se vaše idylická krajina proměnila v peklo plné vody a bahna,“ řekla šéfka komise v projevu ke slovinským zákonodárcům.
Slovinské obce stále zůstávají poničené povodněmi. Lidé od pátku uklízejí a začínají pomáhat i dobrovolníci. Premiér se chce do budoucna více připravit na možné přírodní katastrofy.
Díky práci dobrovolných hasičů se Pomurský region u maďarských hranic zatím obešel téměř bez pomoci armády. Jejich rychlý zásah u protržené hráze v obci Dolnja Bistrica zachránil většinu domů.
Po NATO Slovinsko žádá pět těžkých vojenských vrtulníků. Těžkou techniku vysílají do Slovinska Francie a Německo. Česká republika nabídla tři těžké mostové soupravy.
Slovinský premiér Robert Golob už v sobotu prohlásil, že jeho země čelí největší přírodní katastrofě ve své historii. V souvislosti s nepříznivým počasím úřady evidují zatím čtyři oběti.
Toky odvodňující Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a Českomoravskou vrchovinu proto mohou v sobotu v noci a v neděli dosáhnout povodňového stupně.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že k nedělnímu ránu se pohřešuje deset osob. Evakuováno muselo být 7540 lidí. Očekává se, že silné deště budou v zemi i v neděli.
V Jižní Koreji vytrvale prší už třetí den. Déšť způsobil sesuvy půdy, poškodil elektrické vedení a další infrastrukturu po celé zemi. Uzavřeno je téměř sto silnic.
Národní meteorologické centrum uvedlo, že v některých oblastech by mohlo spadnout více než 70 milimetrů srážek za hodinu a hrozí také bouřky, vichřice a krupobití.
„Neodejdu, ať střílejí, jak chtějí.” Nebo: „Zažili jsme okupaci, jsme zvyklí.” To jsou hlasy z Chersonu. Města, které přežilo ruské vojáky i velkou povodeň.
Vesnice Afanasiivka sice leží na řece Inholec skoro 40 kilometrů od Dněpru. Povodňová vlna ale obrátila směr řeky a i na tuto vzdálenost dokázala zatopit vesnici a odříznout ji od okolního světa.