Boubínský prales není jediným místem na Šumavě, kde je k vidění člověkem málo ovlivněná krajina. Na osmi hektarech Zámeckého lesa rostou stromy staré až 300 let.
Její práce by podle Barbory Pafčo nebyla možná bez místních stopařů. Ve Středoafrické republice jsou to tradiční lovci a sběrači z kmene Bajaka, kteří vyrůstají v lese, a tak ho dokonale znají.
Původní obyvatelé, kteří kvůli projektu již ztratili část svého území, mají strach, že městský ruch jim život ještě více zkomplikuje. Otevření města plánuje indonéská vláda na srpen příštího roku.
Proti používání palmového oleje z produkce plantáží vzniklých vypálením deštných lesů se před lety zvedla vlna nevole, která vedla k výraznému nárůstu podílu ekologicky vyráběných tuků.
Amazonský prales||Alžběta Jurčová|Příroda|svět ve 20 minutách
Strážcům zákona uniká většina případů. Pokuty, které hrstka státních a federálních inspektorů napíše, se málokdy platí. Občas se případ dostane i k soudu, řízení ale trvají celá léta.
Domorodý muž žil 26 let v amazonském pralese v naprosté izolaci. Jeho tělo bylo nalezeno v hamace před slaměnou chatrčí. Muž smrt zřejmě očekával, než ulehl, pokryl své tělo peřím papoušků Ara.
U hranic s Rakouskem na jihu Čech trasa Stezky Českem turisty zavede až do hlubin Žofínského pralesa, který je nejstarší přírodní rezervací pevninské Evropy.
Kauza zmizení Phillipse a Pereiry má velký ohlas v médiích a přiměla ekology a ochránce lidských práv k nátlaku na brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, aby pomohl zintenzivnit pátrání.
Odlesňování v brazilské části Amazonie bylo v dubnu pro tento měsíc rekordní. Vysoké byly i údaje o ničení deštného pralesa za leden a únor, upozornila agentura AP.
Amazonský prales v Brazílii mezi srpnem 2020 a červencem letošního roku podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru přišel o 13 235 kilometrů čtverečních své rozlohy.
Podle několik set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží.
Chcete kousek amazonského pralesa? Teď si ho můžete adoptovat, stejně, jako když sponzorujete oblíbené zvíře v zoo. Brazilské ministerstvo životního prostředí totiž zavedlo program „Adoptuj park“.
V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů deštných lesů. Podle organizace Global Forest Watch byl rok 2019 co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od roku 2000.
Organizace zastupující domorodé obyvatelstvo prohlásila, že za stoupající agresi může rétorika brazilského prezidenta Bolsonara, který podporuje rozvoj ekonomických aktivit v domorodých oblastech.
Konflikt rozpoutala vražda místního učitele, jemuž pachatelé uřízli hlavu, zřejmě z rituálních důvodů. Nepokoje utichly až poté, co státní guvernér osobně doručil a předal pozůstalým hlavu oběti.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
Kůrovec skutečně může mít pozitivní vliv na rozmanitost druhů v lese. Na padlých stromech se často začnou objevovat jiné druhy brouků nebo třeba houby.
Kůrovec v Bělověžském pralese napáchal škody nejen na stromech, ale i ve vztazích mezi sousedy. V lesích už se dřevo netěží. Spor o zásahy je ale v tamních obcích stále citlivé téma. Reportáž z místa.
Brazilská vláda zrušila amazonskou rezervaci o rozloze 46 tisíc kilometrů čtverečních. To je téměř jako rozloha Čech. V oblasti tím umožnila těžbu zlata a dalších minerálů.
Otisky pásů strojů vyryté do země, hromady pokácených kmenů a cedule zakazující vstup kvůli těžbě dřeva. Tak vypadá velká část Bělověžského pralesa na východě Polska.
Zastřešené tribuny a sedačky často nahrazují stromy a obyčejné zábradlí, místo nejmodernějšího vozového parku jsou před stadiony spíše starší ojeté vozy. Přesto jsou nižší fotbalové soutěže stále 'luxusnějším' zbožím a poznat je to třeba i na televizních obrazovkách.
UVNITŘ VIDEO. Letecké snímky po roce zachytily civilizací nedotčený kmen Moxihatetema z brazilské Amazonie. I přes hrozbu ze strany nezákonné těžby se původním obyvatelům podařilo rozšířit území, které obývají. Aktivisté ale varují před předčasným optimismem. Úsporná opatření brazilské vlády podle nich můžou mít neblahý vliv na úsilí o ochranu domorodých obyvatel i celého území Yanomami.
