Aplikace tzv. rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde jsou hraboši přemnoženi natolik, že jejich populace překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti.
Český velvyslanec v Íránu Svatopluk Čumba musel skončit ve funkci kvůli podezření, že kupčil se schengenskými vízy. Více si dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Ropušnice je dravá jedovatá ryba, jejíž dramatický populační růst ohrožuje mořský ekosystém. Vyskytuje se zejména v Tichomoří a Rudém moři, odkud se vlivem klimatických změn dostala do Středomoří.
„Jsou podniky, které už pšenici přesívají kukuřicí. Klasů je tam minimum a do žní tam nic nezůstane,“ popisuje následky přemnožení hrabošů pro některé zemědělce agronom Jaroslav Melka.
Byly natočeny záběry, jak divočáci utíkají po silnici vedle automobilů, promenádují se po přeplněných plážích, nebo se dokonce propadávají stropem obchodu s dětským oblečením.
Divoká zvířata mohou v této oblasti průměrně za čtyři dopravní incidenty denně. Přemnožila se kvůli oteplujícímu se počasí i nepřítomnosti přírozených nepřátel. Města plánují lukostřelecké hlídky.
Nutrie říční, kterým se přezdívá také vodní krysy, podhrabávají břehy a můžou kvůli nim padat stromy. Také přenášejí nemoci. Můžou šířit leptospirózu, tularemii nebo salmonelu.
Na některých místech Česka se přemnožila divoká prasata. Způsobují citelné škody na pozemcích a občas také napadají psy. Radnice nabízejí myslivcům vyšší odměny za odstřel. Proč se divočáci přemnožili? Ve vysílání Českého rozhlasu Plus odpovídal Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity, také člen Českomoravské myslivecké jednoty.
Na Chlumecku a Novobydžovsku mají problém s nutriemi. Tito velcí hlodavci původem z Jižní Ameriky se totiž v posledních letech rychle množí. Nutrie si hloubí díry do hrází rybníků a břehů řek - a právě tím přidělávají starosti rybářům nebo vodohospodářům. Navíc nemají přirozeného nepřítele, a tak jejich počet rychle roste.
Rozrytá zahrada nebo napadený pes. I tak může skončit návštěva divokého prasete v obydlených oblastech. Ministerstvo zemědělství proto chystá novelu, která by myslivcům umožnila odlov po celý rok. Dosud totiž můžou celý rok střílet nanejvýš dvouroční prasata. Dospělé kusy pak od srpna do prosince. Mírné zimy ale přispěly k přemnožení divočáků. Stále častěji zacházejí nejen do okrajových sídlišť Ústí nad Labem, ale i do centra.
Skoro všem vadí, ale kde kdo je krmí, a tak stále přibývají. A čím víc jich je, tím víc ničí město. Začarovaný kruh, který v Liberci přerostl v přemnožení holubů, a to jak v centru, tak v okrajových částech města. Radnice proto nechá ptáky odchytat, odvézt a utratit. A strážníci budou dál ve městě kontrolovat, jestli nikdo holubům nedává jídlo. Za krmení ptáků mimo zimní sezonu totiž hrozí pokuta.
Česko má problém s přemnožením divokých prasat. Podle odborníků musí proto myslivci odstřelit až tři sta tisíc divočáků. Divočáci se přemnožili z několika důvodů. Chybí jim například přirozený nepřítel a kvůli množství mláďat se jejich počet může každoročně téměř ztrojnásobit.
Polsko má problém s přemnožením divokých prasat. Škodí a také začínají ohrožovat lidi v okrajových čtvrtích velkých měst. Podle ministerstva životního prostředí proto musejí myslivci letos zastřelit 300 tisíc divočáků, každý den tedy v průměru zhruba 820 kusů zvěře.
Kvůli deštivým dnům a mírné zimě se mnohonásobně přemnožili někteří škůdci. Zahrádkáři na Vysočině ve velkém sbírají hodující slimáky, mšice nebo housenky. Celá klubka jich visí na okrasných javorech, dohola ohlodávají kaštany a z hlávek zelí nebo kapust zůstávají pouhé kostry.
Škody dosahující až tří miliard korun způsobila v předchozí sezóně podle ministerstva zemědělství českým farmářům přemnožená divoká prasata. Letos to může být ještě horší - nezvykle teplá zima rozvoji jejich populace jen přeje. Mají totiž dostatek potravy.
Obyvatele Hejnic na Frýdlantsku trápí přemnožené lišky. Šelmy chodí centrem města a zakusují slepice. Teď mají navíc mláďata a jsou čím dál odvážnější. Místní zatím marně hledají řešení.
Rozryté zahrady, zahrádky i městské parky a kolem pobíhající divoká prasata. To není obrázek ze žádné zoologické zahrady, ale skoro každodenní realita v Mníšku pod Brdy. Divočáci, kteří se přemnožili v Brdech, tam totiž stále častěji chodí za potravou do města a ničí, co se dá. A nejde jen o majetek, lidé se bojí i o zdraví. Sepsali už i petici, kterou podepsalo 2500 tisíce obyvatel.
Jarní aktivita komárů je na Břeclavsku na svém vrcholu. Hygienici doporučují oželet procházky v okolí soutoku řeky Dyje a Moravy, Nových Mlýnů a také v Kančí oboře v Břeclavi, kde se tento hmyz přemnožil.
Boom bioplynových stanic je jedním z důvodů přemnožení divokých prasat. Tvrdí to někteří myslivci. Farmáři prý kvůli bioplynu pěstují enormní množství kukuřice a řepky, kde prasata nacházejí úkryt před lovci. Zemědělci takovou souvislost odmítají.
Přemnožená divoká prasata trápí myslivce, zemědělce, ale také obyčejné lidi. Od podzimu se stahují blíž k vesnicím a městům. Přestože jsou plachá a před člověkem obvykle utečou, řada lidí z nich má obavy. Ostatně divoké prase je chytřejší než pes a v české přírodě nemá kromě člověka přirozeného nepřítele.
Nejrozsáhlejší hubení potkanů v dějinách se odehrává na ostrově Jižní Georgie, britském zámořském území v jižním Atlantském oceánu. Jak BBC řekl vedoucí projektu nevládní organizace South Georgia Heritage Trust, profesor Tony Martin z univerzity v Dundee, nikdo přesně neví, kolik hlodavců na ostrově žije.
