Přihlašovací sytém bude propojený s registrem obyvatel. Když se zákonný zástupce přihlásí pomocí mobilního klíče e-Governmentu nebo bankovní identity, automaticky se mu načtou údaje.
Někteří studenti ihned protestovali, ale i tak jim dozor testy sebral. Učitelé následně chybu uznali a poskytli jim minutu a půl na dokončení. Studenti už ale nemohli opravit své dřívější odpovědi.
Novela má zrušit podávání zápisových lístků, protože nově mají být uchazeči díky digitalizaci automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení.
„Problém byl víc v systému než ve špatně rozložených kapacitách,“ popisuje potíže kolem letošních přijímacích zkoušek na střední školy ředitel odboru vzdělávání na ministerstvu. Co se má změnit?
„Počítá se s tím, že uchazeči budou mít možnost podat až tři přihlášky, na kterých budou prioritizovat volbu školy nebo oborů, a budou moci podávat přihlášku elektronicky,“ uvedla mluvčí resortu.
Podle Bidena nešlo o preferování nekvalifikovaných studentů z řad rasových menšin na úkor těch chytřejších. Podmínky úrovně znalostí museli splnit všichni uchazeči.
„Je zavádějící hodnotit budoucí potřeby na základě aktuální poptávky. Nyní jsou v důsledku války, geopolitických změn extrémně rychlé změny ve firmách a adaptace na nové technologie,“ míní Dombrovský.
Rodiče dětí, které neuspěly v prvním kole přijímaček, si stěžují na nedostatek možností, jak situaci řešit. Kritici dodávají, že do volné kapacity škol se započítávají například i nematuritní obory.
Odborný konzulant a člen správní rady informačního centra o vzdělávání EDUin Tomáš Feřtek si myslí, že klíčové jsou pro motivaci studentů dovednosti a ne znalosti.
Někteří deváťáci stále neví, zda budou studovat střední školu. Kolik dětí se na střední školy opravdu nedostalo, bude jasné až v září, popisuje Renata Schejbalová, šéfka Asociace ředitelů gymnázií.
„Praha přece musí mít dost míst. Takto to například řešíme na Praze 7 se školkami a školami. Není možné, abychom řekli: jsou i soukromé základní školy. Ne, my musíme mít dost míst,“ míní Čižinský.
„Je také na zvážení, jestli by školy neměly mít větší volnost, nakolik se řídí zkouškou v češtině a matematice,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Radiožurnál Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Podobný, avšak nepravidelný vzorec byl patrný i v minulých letech. Příčiny mohou být různé, jako nejpravděpodobnější se však jeví rozdílná obtížnost obou termínů.
„Celá řada vysokoškolských učitelů už dlouho naříká nad tím, že k nám chodí zbytečně staří studenti. V řadě evropských zemí je běžný rok vstupu na univerzitu 18 let,“ říká nový ministr školství.
CERMAT totiž opravdu neví, jak obtížné jeho testy jsou v meziročním srovnání. Tato informace neexistuje ani v případě společné části maturitní zkoušky, ani v případě jednotných přijímacích zkoušek.
V případě neúspěšných přijímacích zkoušek na střední školu lze podat odvolání. Je také dobré zkusit druhé kolo. Uchazeči v něm můžou podat neomezený počet přihlášek.
Podle resortu školství mohou ukrajinští studenti – stejně jako jiní zahraniční uchazeči – požádat o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury. Ostatním zkouškám se ale nevyhnou.
Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký tvrdí, že varování expertů, že jednotné přijímací zkoušky budou zvyšovat nerovnosti ve vzdělávání, se naplnila.
Testy CERMATu jsou specifické, jen vzdáleně se podobají tomu, co je napsáno v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy, vysvětluje odborný konzultant spolku EDUin Tomáš Feřtek.
I studie České školní inspekce potvrzují, že pokud se znevýhodněným dětem dostane podpory, mají lepší výsledky, a tím pádem šanci na vyšší vzdělání a lepší práci než jejich rodiče.
„Zanedbalo to několik posledních vedení Prahy. Patnáct let vidíme, jaká je demografická křivka, a tomu měla být přizpůsobena infrastruktura,“ kritizuje Vladimír Balaš.
Počet školáků, kteří ukončují základní vzdělávání, se v posledních letech zvyšuje. V loňském školním roce se v devátých třídách učilo 95 198 dětí, o rok dříve to bylo 90 286.
Na střední školy se letos hlásí populačně nejsilnější ročník potomků tzv. Husákových dětí. Ekonom Münich o tom, jak moc vzdělané lidi potřebuje česká ekonomika.