Xylella fastidiosa napadá mízní systém, který dokáže úplně ucpat. Větve a listy pak nemají vodu a uschnou. Bakterii pak přenáší různé druhy hmyzu, které mízu sají.
Odhadnout, jak velké neandertálské skupiny byly, jde jen velmi těžko. Skupina musela ovšem mít minimálně dvacet členů, což je nejnižší možný počet osob, které dokážou rozporcovat slona za sedm dní.
V Česku je nejméně malých rodinných farem a statků v celé Unii. Také legislativa nahrává a pomáhá spíše těm velkým a „korporátům“, které mají výrobu potravin jako byznys.
Největším problémem současné ochrany přírody je polidšťování zvířat a dávání jim našich lidských vlastností a pocitů, říká vedoucí Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň.
Rozhodnutí propustit mladého vlka z péče záchranné stanice předcházelo detailní zhodnocení zdravotního stavu veterináři a analýza DNA, která určila příslušnost ke konkrétní krušnohorské smečce.
„Většinou se sem dostávají s obsádkami jiných druhů ryb, které cíleně nakupujeme, například právě karas a střevlička se k nám dostali přes Rumunsko a Maďarsko,“ vysvětluje Josef Malecha.
Modernizace nových farem jsou financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Ptáci ale v jejich okolí mají horší podmínky k hledání potravy a hnízdění.
„Ruští domorodci jsou dvojitými oběťmi toho, co se teď děje. Každá změna přírodních podmínek má velký vliv na naše životy,“ říká zástupce kmene Jukaghirů.
Účastníci konference OSN se většinou shodují, že Montrealská dohoda je sice v některých pasážích stále vágní, ale celkově je ambicióznější, než se ještě před týdnem čekalo.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
Chystaný záměr vyhlášení parku se dotkne přímo 19 obcí, dohromady má plánovaný park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.
„Nejsme schopní říct, jakým dřevinám bude vyhovovat klima za sto let. Proto si myslím, že je nezodpovědné cokoli sázet. Můžou to být vyhozené peníze,“ vysvětluje botanička správy národního parku.
Podle Petra Pyška člověk v posledních desetiletích neustále válčí s přírodou, ať už prostřednictvím kácení lesů, degradace zemědělské půdy, nebo neudržitelného výlovu.
Svět se na konferenci v Montrealu snaží najít plán, jak zabránit kolapsu přírody. Výsledek závisí i na výkonu českého vyjednávacího týmu. Jak se Česku vede na poslední velké akci jeho předsednictví?
Zásadní moment pro živou přírodu na Zemi. Poslední možnost zabránit její úplné degradaci. Takové přívlastky dostává celosvětová konference OSN o biodiverzitě, která začíná v kanadském Montrealu.
Chráněné mlže dosahující hmotnosti kolem jednoho kilogramu teď ohrožují nejenom divoká prasata a lišky, ale také přicházející mráz. Díky úsilí několika dobrovolníků se je ale daří zachránit.
„Jsou to divoká zvířata, která se budou snažit konfliktu s člověkem vyhnout. Zaútočit ale prase může v momentě, kdy je zahnané do úzkých,“ přibližuje myslivecký hospodář Radek Novotný.
Kvůli oplocení několika hektarů přírody u Litošic na Pardubicku se krajina stala neprůchodnou pro lidi i pro migrující zvířata. Přestože jde o nelegální stavbu, firma ploty dále buduje.
Od nedělních 22.00 do pondělí 5.00 se podle něj může ledovka objevit v Praze, Středočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji a také na jihu a severu Čech.
„Budeme odstraňovat zejména nežádoucí náletové dřeviny, což jsou hlavně smrky, případně vrby a břízy. Zůstane tady pár solitérních větších stromů uprostřed louky,“ říká Ladislav Lešák.
Do ochrany velryb se podle entomologa Lukáše Čížka investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká.
„Rodiče s dětmi se tu snaží vyřádit jako na pískovišti, což ovšem v přírodní rezervaci není možné. Vydlabávají z okolí pískovcové kameny a stavějí takzvané kamenné mužíky,“ popisuje strážce rezervace.
Výzkumníci ve snaze změřit rozlohu mořských luk připevnili na hřbetní ploutve žraloků tygřích kamery. Získaná data odhalila největší známý ekosystém mořských luk na světě.
