Proč nezkusit vyrobit umělé svaly, řekli si vědci. Vyrobili vlákno desetkrát tenčí, než je lidský vlas. K tomu jim posloužila bakteria Escherichia coli.
Pokus spočíval v posílení proteinu sirtuinu označeného jako SIRT6. Je známo, že hladina tohoto proteinu s věkem klesá a že stimulace jeho tvorby by byla prospěšná. Do výzkumu bylo zařazeno 250 myší.
„Koronavirus nás už několikrát překvapil, to se může stát znovu. Podle mě je velmi důležité, že v určitý čas budeme muset dát lidem posilující dávku, takzvaný booster,“ říká vakcinolog Rappuoli.
Dřív bylo možné sledovat atomy například u kovů, nikoliv ale u proteinů. O přelomu v přesnosti zobrazování napsal časopis Nature. Vylepšení rozlišení může znamenat velkou pomoc při vývoji léčiv.
Molekulární biolog a biochemik Václav Pačes považuje studii za dílčí překvapení. V přírodě může být podle něj role malých molekul důležitější, než jsme tušili.
Krémy, které slibují omlazení pleti, jsou lákavé. Přípravky, do kterých výrobci přidají růstové proteiny, vyjdou i na tisíce korun. Účinné jsou přitom jen pár hodin. Vědcům z Brna se nyní podařilo životnost proteinů prodloužit na několik dnů až týdnů. Krémy tak vydrží po otevření déle i bez přidání konzervantů. Objev by mohl pomoci také v medicíně při hojení ran nebo výzkumu kmenových buněk.
Nobelovu cenu za chemii v roce 2012 získali společně Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka za svůj přínos v oblasti buněčné chemie. Akademici z Královské švédské akademie věd ocenili jejich výzkum proteinových receptorů.
Platnost přísloví „Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta“ vědci zdůvodňují působením molekul sirtuinů. Nová studie ukazuje, že tento elixír dlouhověkosti má ještě další užitečné účinky.
Průvodní známkou a snad i příčinou Alzheimerovy choroby jsou plaky bílkoviny beta-amyloidu. Vědci z americké Mayo Clinic teď přišli na to, jak je z živého mozku bezpečně dostat pryč a snad tím zvrátit patologii onemocnění.
