Exploze v bejrútském přístavu v roce 2020 je považována ze jeden z největších nejaderných výbuchů v historii. Před justičním palácem protestovali příbuzní obětí exploze, poslanci a občané Libanonu.
Stovky pekařů si stěžují na vysoké ceny elektřiny, másla, mouky i vajec. Požadují energetický strop pro všechny. Francouzská vláda ho dosud zavedla jen pro menší podniky s méně než deseti zaměstnanci.
Brusel ale zatím neuspěl s označením íránských revolučních gard za teroristickou organizaci. Návrat k takzvané jaderné dohodě s Íránem je teď v nedohlednu.
„Nadcházející ročník filmového festivalu ÍRÁN:CI bude jiný než ty předchozí. Přinese zasvěcený vhled do íránské politiky a kinematografie,“ popsal nadcházející ročník organizátor Kaveh Daneshmand.
K nejnovějším násilnostem došlo ve městě Juliaca nedaleko břehů jezera Titicaca. Demonstranti se podle AP snažili převzít kontrolu nad letištěm nedaleko hranic s Bolívií.
Tento měsíc v Íránu popravili dva muže, kteří byli zadrženi během demonstrací. Jeden z mužů byl veřejně oběšen na stavebním jeřábu jako odstrašující příklad ostatním.
22letá Mahsá Amíníová zemřela po zadržení mravnostní policií za to, že nedbale nosila muslimský šátek. Její smrt dala do pohybu jedny z největších protestů proti islámskému režimu v Íránu.
„Žádáme prošetření těchto případů, protože, popravdě řečeno, se jedná o zbytečná úmrtí, kterým se přijetím správných rozhodnutí dalo předejít,“ uvedla k obětem ombudsmanka Eliana Revollarová.
Poprava Rahnavarda necelý měsíc poté, co údajně usmrtil dva členy bezpečnostních sil, ukazuje, s jakou rychlostí Írán nyní vykonává tresty smrti, uvedla agentura AP.
Německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle uvádí, že navzdory demonstrativním krokům ze strany íránského režimu mají místní úřady v rukou stále řadu prostředků, jak kontrolovat íránskou veřejnost.
Advokát Moradchaníové na twitteru napsal, že původně byla odsouzena k 15 letům vězení, po odvolání jí byl trest snížen na tři roky. Neuvedl ale, z čeho byla obžalována.
Mohsen Šekari byl zatčen na konci září a odsouzen 20. listopadu. Íránský nejvyšší soud zamítl odvolání a rozsudek odůvodnil tím, že jednání odsouzeného představuje „zločin vedení války proti Bohu“.
Ohledně dění v Íránu jsou západní novináři odkázáni na informace buď z oficiálních zdrojů, nebo ze sociálních sítí. Írán totiž cizí novináře do země zpravidla nepouští.
Úřady začaly přísná pravidla uvolňovat poté, co minulý víkend v zemi propukly nevídané protesty namířené právě proti tvrdým protiepidemickým opatřením.
Britské ministerstvo zahraničí požaduje vysvětlení incidentu, při kterém čínská policie o víkendu zbila a zadržela novináře Eda Lawrence, který informoval o protestech v Šanghaji.
V Číně vypukly tisícové protesty proti koronavirovým opatřením. Kromě toho se však ozývají i hesla proti režimu. „Neobvyklé je, že se to rozšířilo do tolika měst najednou,“ říká sinolog.
K víkendovým demonstracím, které jsou označovány za nejrozsáhlejší projev nespokojenosti s vládnoucí komunistickou stranou za několik desítek let, se čínská vláda nevyjádřila.
Pouliční protesty jsou v Číně výjimečné. Nespokojenost tak lidé dávají mnohem častěji najevo na sociálních sítích, kde se jejich kritická vyjádření snaží cenzoři režimu okamžitě mazat.
Protesty v Íránu pokračují už více než měsíc. „Nejsou to klasické protesty. V Íránu totiž nejde o žádná organizovaná shromáždění. Tam prostě jdete do ulic a čekáte, co se stane,“ popisuje uprchlík.
V karibské zemi opět vypukla cholera. Na Haiti je navíc nedostatek paliva, na kterém je chod zdravotnictví závislý. Navíc je palivo potřebné i pro přísun pitné vody.
Podle některých demonstrantů je pak nejvyšší soud, který potvrdil výsledky nedělních voleb, zaprodaný Lulově Straně pracujících a levici, napsala agentura Reuters.
Íránskému režimu se navzdory stále tvrdším opatřením nedaří zkrotit protesty, které trvají už sedm týdnů. Veřejné procesy mají sloužit jako odstrašující prostředky.