Že dějiny nejsou černobílým soubojem dobra a zla, ale nekonečnou paletou šedých odstínů dobrých i špatných událostí a osobností, to dokazuje příběh Vladimíra Pekelského.
Praha||Mikuláš Kroupa, Marta Edith Holečková|Historie|Příběhy 20. století
V létě 1948 se v obcích Moravskoslezských Beskyd necítili komunisti a udavači StB bezpečně. Šířila se zvěst, že v horách se utábořili zbojníci, kteří přepadají soudruhy a likvidují je.
Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy, o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy.
Rodinu naložili do auta a vyrazili směrem k Brnu. Než vjeli do města, všem zavázali oči, teprve později se dozvěděli, že skončili v nechvalně známé vyšetřovně StB v Příční ulici.
Jankowski býval oslavovaný jako farář protikomunistického hnutí Solidarita, ale necelých deset let po své smrti čelí nařčením, že zneužíval nezletilé chlapce a dívky.
Ocenění za boj proti komunistickému režimu dnes dostane dalších sedm mužů, z toho dva in memoriam. Jejich zásluhy a aktivní zapojení do takzvaného třetího odboje původně ministerstvo obrany neuznalo. Žadatelé ale uspěli u etické komise, ke které se odvolali.
Za více než rok, kdy platí zákon o protikomunistickém odboji, převzaly skoro tři stovky lidí ocenění za účast ve třetím odboji. Dnes jich přibylo dalších osmnáct, mezi nimi například chartistka Dana Němcová nebo písničkář Jaroslav Hutka. Premiér a zároveň pověřený ministr obrany jim předal pamětní odznak.
Jméno písničkáře Vladimíra Veita si lidé většinou spojují se sedmdesátými lety minulého století a s písničkářským sdružením Šafrán, kam patřili mezi jinými také Vladimír Merta, Jaroslav Hutka či Vlasta Třešňák, a které úřady po vzniku Charty 77 zakázaly. Veit odešel v roce 1980 do exilu na nátlak komunistické STB, které vadila jeho písničkářská činnost i opoziční aktivity. Dnes mu ministr obrany předal ocenění za účast v protikomunistickém odboji.
Přesně před rokem začal platit zákon o odboji a odporu proti komunismu. Za uplynulých dvanáct měsíců byl status odbojáře přiznán 223 lidem. Dvojnásobný počet žádostí o uznání odbojové činnosti ministerstvo obrany zamítlo. Konfederace politických vězňů je ráda, že zákon existuje, má však vůči němu i výhrady. Vadí jí například dlouhé čekací lhůty.
V Maďarsku je dnes státní svátek, země si připomíná revoluci z roku 1956 proti totalitě sovětského typu. Jednu z klíčových rolí v ní sehrál Maďarský rozhlas. O 55 let později, tedy v těchto dnech, prošli místa, kterými kráčela historie, i studenti kalvínského gymnázia v Budapešti. V rámci netradiční hodiny dějepisu se přesvědčili například o existenci protiatomového bunkru v sídle rozhlasu.
Protikomunistický odbojář Ctirad Mašín byl večer našeho času pohřben s vojenskými poctami v americkém Ohiu. Při posledním rozloučení mu udělil in memoriam vojenské vyznamenání Zlatá lípa ministr obrany Alexandr Vondra.
Senátoři podpořili návrh zákona o protikomunistickém odboji. Nevyhověli tak návrhu ústavně právního výboru, který chtěl předlohu vrátit poslancům s pozměňovacími návrhy. Zákon teď míří k prezidentovi. Mimo jiné přiznává účastníkům boje proti komunismu jednorázový příspěvek 100 000 korun, jejich pozůstalým pak polovinu. Navíc by měl těmto lidem podprůměrný důchod vyrovnat na průměrný.
Pietní vzpomínkou dnes lidé na Ďáblickém hřbitově uctí památku popravených politických vězňů, účastníků třetího odboje. Akce se zúčastní také ministr obrany Alexandr Vondra.
Účastníci protikomunistického odboje by mohli dostat ocenění sto tisíc korun, pozůstalí po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři podprůměrný důchod, byl by jim dorovnán. Počítá s tím návrh zákona o protikomunistickém odboji, který dnes i s některými úpravami, které navrhli sociální demokraté, schválila drtivá většina přítomných poslanců. Komunisté neuspěli s pokusem zamítnout zákon jako celek.
Komunisté se znovu pokusili zabránit projednávání zákona o protikomunistickém odboji. Jejich snaha ale byla neúspěšná. Koalice s podporou ČSSD tento bod na poslední jednací den únorové schůze sněmovny prosadila.
Projednávaní zákona o protikomunistickém odboji se odkládá. Poslanci se k němu dostanou zřejmě až na březnové schůzi sněmovny. O přesun tohoto bodu se postarali komunisté. Ti se před začátkem projednávaní zákona o třetím odboji vzali přestávku na klub a schůze sněmovny tak skončila předčasně.
Oběti komunistického režimu v Česku by se mohly dočkat mimořádného odškodnění za prožité újmy. Přispět na to mají také bývalí funkcionáři KSČ a příslušníci někdejší StB. Počítá s tím návrh, který podporují všechny tři koaliční strany a který by se mohl stát součástí zákona o protikomunistickém odboji.
Postavení válečných veteránů a tím i výhody ve zdravotní péči. I to by mohl přinést lidem, kteří aktivně bojovali proti komunismu, zákon o protikomunistickém odboji. Ten už podpořila vláda a teď je na programu únorové schůze sněmovny, kam ho znovu poslali šéfové koaličních stran.
Vláda podle očekávaní schválila návrh zákona o protikomunistickém odboji. Ten počítá s tím, že aktivní účastníci třetího odboje by mohli získat postavení válečných veteránů. Předloha teď míří do sněmovny.
Zákon o protikomunistickém odboji, který předložila skupina koaličních poslanců, se znovu dostává na program jednání vlády. Návrh počítá s tím, že aktivní účastníci třetího odboje získají postavení válečných veteránů, které by jim zaručilo nárok na některé nepeněžní výhody, například ve zdravotní péči.
Lidé, kteří se postavili komunistické totalitě, by se mohli zanedlouho dočkat satisfakce na základě zákona o protikomunistickém odboji. Tento zákon vznikl v Senátu a příští týden jej má začít projednávat sněmovna. Skupina renomovaných odborníků na moderní dějiny ale označila návrh zákona za „krajně nedomyšlený“ a zpochybnila jeho účel.
Senátem znovu prošel návrh zákona uznat protikomunistický odboj a ocenit jeho aktéry. Předloha má umožnit aktivním účastníkům třetího odboje získat postavení válečných veteránů. Levicovým senátorům, kteří návrh označovali mimo jiné za další pokus o politický výklad dějin, se zákon nepodařilo zamítnout. Předlohu tak nyní dostane k projednání sněmovna a také koaliční vláda, která se k prosazování takovéto normy přihlásila.
Senátní výbor pro lidská práva dnes nepodpořil zákon, který uznává boj proti komunistickému režimu jako takzvaný třetí odboj. Na jednání totiž převažovali zástupci levice. Zamítnutí normy ale nenavrhli.
