Peníze mělo Česko dostat od EU na 15 protipovodňových projektů. Evropská komise ale s jejich financováním z unijního covidového fondu nesouhlasí, a Česko tak musí hledat peníze jinde.
Stavba protipovodňových opatření za víc než 1,25 miliardy korun v Brně začala v lednu, skončí příští rok na podzim. Ochrání část města před stoletou vodou, lidé dostanou lepší přístup k řece.
„Hladina Vltavy může kolísat. Snížení průtoku automaticky neznamená rozvolnění všech protipovodňových opatření,“ řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Povodňová komise tak znovu zasedne v úterý.
Více než polovina opatření, která ministerstva zemědělství a životního prostředí navrhovala na léta 2015 až 2021, pak podle kontrolorů nebude do roku 2021 vůbec zahájena.
Cvičení Voda 2019 má prověřit připravenost záchranných složek a techniky v případě záplav. Hasiči, policisté a zaměstnanci města v sobotu postaví zhruba 800 metrů hrazení.
Protipovodňová opatření na řece Klabavě v Rokycanech zatím dělníci stavět nebudou. Povodí Vltavy, které je investorem skoro půlmiliardové stavby, musí nechat vypracovat nový posudek. Ministerstvo životního prostředí totiž vyhovělo ekologům z rokycanské organizace Kulíšek, kterým vadí plánovaná podoba stavby.
Praha a obce na dolním toku Vltavy by v budoucnu mohly být mnohem lépe chráněné před povodněmi. Přehrady Vltavské kaskády by po určitých úpravách dokázaly ochránit zmíněné lokality až před stoletou vodou. Ukazuje to studie, kterou představilo ministerstvo zemědělství společně s Povodím Vltavy. O protipovodňových opatřeních chce vedení ministerstva jednat s konkrétními obcemi.
I budování protipovodňových opatření se může změnit v nečekané drama. Přesně to se stalo ve Starém Jičíně na Novojičínsku, kde se přou vodohospodáři s místními rybáři. Poslední kapkou bylo, když dosud neznámý sabotér ucpal odtok vodní nádrže a poničil další zařízení. Vodohospodáři jsou z toho nešťastní, protože chtějí, aby nádrž měla co nejnižší hladinu a při povodních dokázala zadržet více vody. Jenže to se nelíbí starousedlíkům i rybářům, kteří přišli o svůj revír.
Kounov v Orlických horách, kterému se po povodni v roce 1998 říkalo Troubky východních Čech, instaluje protipovodňové opatření. To by 16 let po tragickém incidentu mělo dát v případě hrozby obyvatelům vesnice šanci přemístit se na bezpečné místo. Vzhledem k prudšímu spádu dvou potoků v obci ale tato opatření neumí upozornit lidi s větším časovým předstihem.
Žamberk chce dotaci na protipovodňová opatření na Divoké Orlici. Podklady s kompletními údaji musí radnice poslat do konce září. Práce na třetí etapě úprav by mohly začít už v příštím roce.
Obyvatelé Kroměříže se mohou podílet na úpravách protipovodňové koncepce. Dokument je k nahlédnutí na tamní radnici, která do něj zanesla zhruba padesát opatření. Chce tím snížit riziko záplav z řeky Moravy a menších toků.
Protipovodňová opatření v Terezíně jsou hotová. Centrum by teď mělo odolat záplavám až na úrovni těch z roku 2002, východní část města pak padesátileté vodě. Povodí Ohře vyšly práce na 136 milionů korun. Z velké části bylo využito historické opevnění města, které prošlo nutnými úpravami.
Město Veselí nad Lužnicí dostalo do předčasného užívání protipovodňové stavby a zařízení. Investor - společnost Povodí Vltavy - za ně celkem zaplatil zhruba 180 milionů korun.
Most na olomoucké Masarykově třídě bude mít novou podobu. Generální oprava je součástí další etapy protipovodňových opatření v centru Olomouce. S návrhem architekta Antonína Nováka souhlasí radnice i Povodí Moravy.
Rok, který uplynul od loňských ničivých povodní, se řada postižených obcí snažila využít k vybudování ochrany proti velké vodě. To platí i pro Mělnicko. Třeba v Zálezlicích, nedaleko soutoku Vltavy a Labe, mají protipovodňový val za téměř padesát milionů korun. Jsou však i místa, kde práce drhnou, příkladem mohou být Kralupy.
Před rokem na začátku června zvedly deště hladiny řek, které zaplavily řadu domů. Jedním z nejpostiženějších krajů byly jižní Čechy. Ty by měly být letos už chráněné lépe – díky novým protipovodňovým opatřením. A další opatření za stamiliony korun se chystají.
Kvůli nejasnostem ohledně zodpovědnosti za protipovodňové hráze se asi bude měnit občanský zákoník. Svaz měst a obcí (SMO) tvrdí, že podle zákoníku vlastní náspy majitelé pozemků, na kterých stojí. Problém pak je s tím, kdo se má o valy nebo náspy starat. Podle jednoho z tvůrců kodexu je za ně ale dál zodpovědný jejich vlastník bez ohledu na to, komu patří pozemky pod nimi.
Nového protipovodňového valu se dočká Moravská Třebová. Radnici bude stát zhruba jeden milion korun. Stavba má ochránit nové domy v lokalitě Strážnického.
Obyvatelům obce Ústí u Hranic, kterou pravidelné sužují povodně, pomalu dochází trpělivost. Desítky let marně vyhlížejí slibovaná protipovodňová opatření. Nejpalčivěji si problém uvědomují ve chvílích, kdy Bečva hrozí vylitím z koryta, což se stává každé dva roky. Strach zažili lidé naposledy minulý pátek, kdy v Ústí vyhlásili první stupeň povodňové aktivity.
Už skoro měsíc si mohou obyvatelé Vlašimi vyjít na procházku po nové cestě kolem řeky Blanice. Ta vznikla spolu s protipovodňovými úpravami, které mají město chránit před stoletou vodou.
Povodí Moravy odtěží do konce dubna ze dna řeky Bečvy v Ústí u Hranic tuny štěrkopísku. V obci by se tak už neměla opakovat situace z předloňské zimy, kdy obrovské ledové kry přeplnily koryto Bečvy. Voda tehdy zaplavila fotbalové hřiště a místní už se chystali na evakuaci.
Fulnečtí chtějí mít více pod kontrolou vodní živel. Město už totiž v minulosti několikrát zažilo ničivé povodně, a na rizikovém místě v části Jerlochovice proto už nechala provést bezpečnostní opatření. Teď plánuje ochranu pro další obyvatele, kteří žijí v povodí Husího potoka.
Obyvatelé Butovic, místní částí Studénky na Novojičínsku, které loni v květnu zaplavila stoletá voda, stále volají po nápravě. Tehdy po prudké průtrži mračen skončili pod vodou kvůli úzkému korytu potoka a chybějícím záchytným nádržím u dálničního přivaděče. Přislíbená náprava je ale hotová jen napůl. Zatímco Povodí Odry se už pustilo do úprav koryta potoka, retenční nádrže Ředitelství silnic a dálnic zatím nestojí. Stavba přitom měla začít už loni.
Hraniční řeka Malše už v budoucnu nebude ohrožovat hornorakouskou obec Leopoldschlag. Místní se pustili do logisticky náročné operace rozšíření koryta. Na rakouské straně ale nebylo dost místa, a tak se řeka při velké vodě bude vylévat na české území. Je to největší přeshraniční projekt svého druhu, který se na českých řekách kdy budoval.
Protipovodňové úpravy horního toku Malše v hornorakouském Leopoldschlagu zasáhnou až na území České republiky. Území na české straně je 24 let po pádu železné opony stále pusté a bagrům tak nic nebrání v cestě.