Japonsko a Spojené státy se dohodly na dalším americkém protiraketovém obranném systému. Stát bude v Japonsku, oblast má chránit především před hrozbami severokorejských raket.
Rusko dostalo od Severoatlantické aliance nabídku účasti v budování protiraketového štítu. Obranný systém NATO má nejdříve ochránit takzvané jižní evropské křídlo Aliance. Tedy země, které jsou na dostřel raket středního a krátkého doletu ze států Středního Východu.
Jak dál v operaci ISAF v Afganistánu a jak více spolupracovat v obranných otázkách s Ruskem. O tom dnes jedná summit Severoatlantické aliance v Lisabonu. Podle plánů Američanů by se vojáci měli stáhnout z Afghánistánu v roce 2014. Některé země včetně Česka to považují za ambiciózní cíl.
Členské země NATO se v Lisabonu chystají na zahájení vrcholné schůzky označované za nejdůležitější v 61leté historii fungování Severoatlantické aliance. Očekáván je i ruský prezident.
Spojené státy se poprvé jasně vyjádřily, že s Českem počítají v plánovaném systému protiraketové obrany. Místo původně plánovaného radaru v Brdech by u nás mělo vzniknout centrum včasného varování, které má pátrat po raketách odpálených na území států Severoatlantické aliance.
Propojení amerického a aliančního protiraketového deštníku přijde na 200 milionů eur. Rozhodnutí o spojení těchto systémů má padnout na podzimním summitu NATO v Lisabonu.
Severoatlantická aliance se musí vyrovnat se změněnými americkými plány na protiraketovou obranu. Upravený plán zrušil vyhlídky na umístění radaru v Česku a protiraketových střel v Polsku. Místo toho plán počítá se zajištěním ochrany aliančního území mobilními obrannými prostředky. NATO na páteční schůzce ministrů zahraničí v Bruselu nejspíš změnu americké strategie přivítá.
V České republice by mohlo být velitelství pro řízení a kontrolu prvků nové verze americké protiraketové obrany. Podle listu Washington Post to měla uvést náměstkyně americké ministryně zahraničí Ellen Tauscherová s tím, že jednání už začala.
Americký prezidente Barack Obama čelí kritice republikánů, že jeho rozhodnutí ustoupit od plánu na výstavbu radaru v Česku a protiraketové základny v Polsku bylo především ústupkem Moskvě.
Američané sice nepostaví v Česku protiraketový radar a v Polsku silo s antiraketami - přesto Washington počítá s oběma zeměmi jako s vážnými kandidáty mezi evropskými státy, ve kterých by měly Spojené státy umístit nové obranné rakety.
