Proti EU se mohou vyjadřovat v internetových diskusích, v rozhovorech s rodinou či přáteli a ze všech skupin mají největší ochotu zúčastnit se veřejných protestů proti EU.
V české společnosti je 21 procent tzv. Vlažných příznivců, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM. Co je vystihuje?
Sociologové z analytického ústavu STEM v unikátním výzkumu pro Český rozhlas odhalili šest skupin lidí, na které českou společnost dělí přístup k EU. Do které z nich patříte?
Nejistí jsou pomyslným jazýčkem na vahách českého uvažování o Evropské unii, v posledních letech mezi nimi převažuje názor, že bychom v EU měli zůstat. O dění v Unii se totiž příliš nezajímají.
Mimořádně prozápadně orientovaná skupina české společnosti, účast v Evropské unii je pro ni přirozená a nezpochybnitelná. Web iROZHLAS.cz popisuje její základní charakteristiku.
Evropská témata společnost rozdělují do šesti skupin, ukázal unikátní výzkum pro Český rozhlas. Data prezentuje web iROZHLAS.cz v sérii článků a přináší i kalkulačku, kde čtenáři zjistí, kam se řadí.
Celostátní konference KDU-ČSL v pátek rozhodne, zda neuspíší volební sjezd strany. Původně měl být na podzim. Důvodem je mimo jiné kritika, která se ozývá z některých regionů.
Shodné ceny u stejného zboží nebo rozdíl jen pár haléřů. Tak dopadlo srovnání cen redaktory Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců.
Obavy z toho, že válka mezi Izraelem a Hamásem může přerůst v celosvětový konflikt, jsou v české společnosti relativně malé. Že se válka nerozšíří mimo region, si myslí dvě třetiny Čechů.
S nápadem zřídit vlastní ministerstvo přišel předseda České unie sportu Miroslav Jansta. A to v důsledku oznámených škrtů ve státní podpoře pro sportovní oblast na následující rok.
V otázce rizik nebo přínosů umělé inteligence je podle Medianu česká společnost rozdělená. 45 procent dotázaných zastává názor, že přínosy převažují nad riziky.
Co Češi očekávají od prezidenta Petra Pavla? Na to se zhruba tisícovky lidí ptali v polovině února výzkumníci ze společnosti Median v průzkumu pro Český rozhlas.
Je to přesně rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak se za tu dobu změnil postoj Čechů k válce? Koho nejčastěji podporují a jak chtějí, aby konflikt skončil?
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády.
Na 8 procent dotázaných odpovědělo, že mír válčící strany příští rok určitě dohodnou. Naopak že se mír určitě nepodaří dohodnout, si myslí 12 procent lidí, vyplývá z průzkumu Medianu pro Radiožurnál.
Mezi lidmi, kteří kritizují kroky vlády v boji s rostoucími cenami energií, převažují voliči opozičních hnutí nebo stran, které se na podzim nedostaly do Poslanecké sněmovny.
Jen minimum respondentů kandidáty vybíralo až přímo ve volební místnosti. Týden před volbami to byly spíš ženy, lidi do 29 let, studenti a voliči koalice Pirátů s hnutím STAN.
Nejvíc lidí se chce v říjnových sněmovních volbách rozhodovat podle programu konkrétní strany. Nejmenší roli v rozhodování lidi přisuzují předvolebním kampaním.
