„Já myslím, že je úžasné, když si děti hrají na válku, protože hra je bezpečná a v té fantazii mohou zastřelit vojáka, který jim rozbombardoval dům. A to je strašně léčivé,“ říká terapeut Peter Pöthe.
Situace zbytků obránců je v jistém smyslu podobná události z naší historie – kdy byli naši parašutisté bezvýchodně obklíčení v kostele v Resslově ulici, míní psycholog.
S každým dnem války na Ukrajině přibývá mrtvých i zraněných lidí, uprchlíků a celkové devastace. Vedle materiálních existují i další škody, které se vyčíslují jen obtížně.
Potvrzuje to i průzkum agentury STEM, který zjišťoval důvěru v konspirace před podzimními sněmovními volbami. Podle něj těmto konspiracím věřilo 46 % lidí.
Jiná situace je, pokud nastane stav nebezpečí. „Když proti vám běží tygr, rychle porovnáte pohyb tygra s předchozí zkušeností, ale nerozhodujete se dlouhých 15 sekund, zda máte utéct,“ říká lékař.
Je to i částečně kvůli tomu, že cítíme i nějakou společenskou normu – tedy že bychom se v té chvíli smát měli. Je těžké slyšet ostatní se smát a být jediný, komu ta situace nepřijde vtipná.
Proslul jako šéf fiktivní věznice ve sklepení Stanfordovy univerzity. Říkali mu doktor Zlo. Philip Zimbardo ale nic takové mít na náhrobku nechce. Přečtěte si rozhovor se slavným psychologem.
„Člověk s vysokým kapitálem má sebedůvěru. Věří, že má na to, aby věci zvládl. Dokáže překonávat překážky, učí se z toho, posiluje ho to,“ říká Martin Vaculík z Masarykovy univerzity.
Mimořádně nadané děti podle odborníků lze rozeznat tak, že mají bohatý slovník, jsou samostatná a mají výborné logické myšlení. Zároveň ale mohou mít problémy se soustředěním a zapomínat.
Podle expertek dluhy mají dopad na další osud dětí a mladých. Trpívají úzkostmi a depresemi, vyrůstají a dospívají v pocitu ohrožení. Narušuje se jejich motivace ke studiu či postoj k práci.
Zkrotit takového člověka přitom bývá prakticky nemožné. „Jediná obrana je od takového člověka utéct. S psychopatem se žít nedá,“ varuje pracovník vězeňské služby Stanislav Hájek.
Dokumentární snímek Každá minuta života sleduje život čtyřletého chlapce, kterého rodiče vychovávají metodou zvanou kamevéda. Jejím cílem je vychovat úspěšného člověka už od narození aktivní výchovou.
Kniha Milana Hanuše přesahuje ryze sportovní tematiku. Příběh legendárního sportovce je tu podaná jako cesta hrdiny, který svádí zápas na dvou frontách: se silnými soupeři, ale i vnitřním protivníkem.
Příběh americké gymnastky Simone Bilesové znovu otevřel téma mentálního zdraví sportovců a tlaku, kterému vrcholoví závodníci čelí. S jak velkým stresem šampioni během olympiády bojují?
Psycholog vysvětluje, že média zastihla lidi z obcí zasažených tornádem v prvních dnech právě ve fázi prožívání, kdy sami mluvili hlavně o tom, jak si pomáhají a jak si navzájem zachraňovali životy.
„Rvali jsme se jako koně,“ říká dětský psycholog Šobra. „Nemyslím si, že je v nás víc brutality. Je to spíš potlačená agrese,“ odpovídá na otázku, jestli jsou současné dětské bitky brutálnější.
Myšlenka využít přírodní prostředí pro léčbu psychických i fyzických chorob se objevuje už ve starém Egyptě. Jak funguje takzvaná zahradní terapie, vysvětluje psychiatr Vladimír Kmoch.
Spánek se stal zbožím a mnohé ze současných požadavků na „zdravý spánek“ jsou civilizační mýty. Ve své knize Proč nemůžeme spát? to tvrdí psychoanalytik Darian Leader.
Majitelé začínají prodávat třeba hotely s historickou hodnotou v atraktivních lokalitách, píše Mf Dnes. A v brněnské nemocnici používají podle Práva myčku postelí. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Podle Ivy Poláčkové Šolcové z Psychologického ústavu Akademie věd může být mezi ukazateli fenoménu třetí čtvrtiny zvýšená podrážděnost, i ne úplně srozumitelné výbuchy agrese.
Náročnost distančního vzdělávání dostihla většinu žáků. Psycholožka Lenka Morávková Krejčová má z praxe zkušenost, že pro děti se specifickými poruchami učení šlo někdy o ideální situaci