Letoun Vickers Wellington 1c T2990 patřící 311. československé bombardovací peruti RAF byl sestřelen 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.
„Spitfire, to byl kočár, to bylo neskutečný letadlo, perfektní letadlo,“ chválil Emil Boček stroj, ve kterém za druhé světové války létal. Z okupované vlasti odešel, když mu bylo 16 let.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Příslušník SNB Karel Bažant chtěl ukrást letadlo a uniknout z Československa. Plán překazila manželka jednoho z letců, která Bažanta udala. Odsouzen nebyl, ale na Západ nevycestoval.
Na obrazu je obličej krásné ženy napůl zahalený ve stínu. Jediné indicie, které velvyslanectví na začátku pátrání po jeho autorovi a původním majiteli mělo, byl podpis a věnování.
Narodil se v Pruszkově u Varšavy, jako tříletý se s rodinou přestěhoval do Teplic. Po výcviku na navigátora 311. československé perutě absolvoval přes 500 hodin operačních letů. Zemřel v Izraeli.
Šest československých letců mělo bombardovat zbrojovku v německém Essenu. Byli však sestřelení německým stíhačem Luftwaffe na severu Nizozemska. Jejich bomby se nikdy nenašly.
Do vzduchu se poprvé vydal v 17 letech – na plaňovém větroni v plachtařském kursu organizovaným ministerstvem obrany. Starty s navijákem a let ve výšce několika set metrů mu ale záhy přestaly stačit.
Při návratu z nočního bombardování přístavu nedaleko Brém sestřelil letoun se šesti muži na palubě německý noční stíhač. Pět z nich zahynulo. Jejich ostatky ležely v Nizozemsku bez pohřbu 80 let.
V bitvě o Británii dostal Koukalův letoun zásah do nádrže a zřítil se k zemi. Pilot pád přežil. Byl ale těžce zraněný a kvůli popáleninám musel prodělat celkem 22 plastických operací.
Josef František spolu s Poláky bojoval už od podzimu 1939 a nad Anglií dosáhl 17 ověřených sestřelů. Polští velitelé to přitom s individualistou a často nedisciplinovaným letcem.
Před 80 lety Fürst sestřelil Heinkel 111: „Podle hlášení o bojové činnosti jsme si takřka jistí, že bombardér zlikvidoval Bohumil Fürst z 310. perutě.“
„Letoun v národních barvách bude lépe reprezentovat Spojené království po celém světě,“ dodal s tím, že přemalovat letoun do barev britské národní vlajky vyjde na 900 000 liber (26,7 milionu Kč).
Trojici bývalých pilotů RAF se podařilo unést z Československa na Západ najednou tři dopravní letadla. Vlastně nešlo o únos v pravém slova smyslu, organizátory a pachateli byli sami členové posádek.
Farnes zničil již v prvním měsíci bitvy o Británii pět nepřátelských letadel a další poškodil. Na konci války měl na svém kontě šest zničených, jedno nejspíš zničené a šest poškozených strojů.
Příběhy legendárních stíhačů RAF jako třeba Fajtla či Peřiny média už vícekrát zpracovávala. Mechanici stáli v pozadí, ale i jejich příběhy bývají dramatické. Více v pořadu Příběhy 20. století.
Do bojových operací se zapojil, stejně jako poslední žijící český letec RAF Emil Boček, až začátkem roku 1945. V porovnání s ním pak na spitfirech odlétal asi dvojnásobek misí.
Příznivce leteckých záběrů potěší nové životopisné drama Narušitel. Režisér David Balda ho totiž pojal v podstatě jako hodinu a půl dlouhý reklamní spot na létání v historických strojích.
Každé šesté dítě, které se za války dostalo z Česka do Británie transporty sira Nicolase Wintona, nakonec podle nového výzkumu historiků bojovalo proti Němcům se zbraní v ruce.
Vraceli se jako hrdinové, ve vlasti je ale čekalo nové nebezpečí. Snímek natočený podle skutečného příběhu připomíná tragický osud československých letců po návratu z druhé světové války.
Mary Ellisová byla členkou pomocné letecké přepravy a na frontu dovážela Spitfiry a bombardéry. Podle svých slov během války dopravila kolem tisíce letadel.
Ve středu zemřel nejmladší pilot stíhačky Spitfire v bitvě o Británii. Geofrreymu Wellumovi bylo 96 let. S Královským letectvem RAF létal od svých osmnácti.
