Peču s radostí, a ještě větší ji mám, když je pekáč za pár chvil jak vymetený. Nedávno jsem nakoupila voňavé švestky a udělala trhanec, a právě jemu se dnes budu věnovat.
Praha podala přes 200 připomínek k novému návrhu stavebního zákona. Nový stavební zákon by měl celkově zkrátit dobu na vyjádření všech dotčených úřadů a urychlit tím vydávání stavebních povolení.
V Rusku bojovali českoslovenští vojáci na straně států Dohody. Po vítězství bolševiků se začali stahovat do Vladivostoku, odkud se vydali na cestu domů. Návrat do vlasti však nebyl jednoduchý.
Rozhodlo o tom 10. dubna roku 1919 Národní shromáždění. Ačkoliv všechny nástupnické státy Rakousko-Uherska postupně změnily název vlastní měny, paradoxně pouze u nás koruna zůstala.
Jedličkův ústav, „jedličkárna“ nebo také zkráceně „jedle“, dodnes funguje a snaží se o začlenění hendikepovaných lidí do běžného života, jak to prosazoval profesor Jedlička.
Na pracovištích banky si až do vyčerpání zásob mohou zájemci vyměnit najednou tři kusy od každého vzoru za hotovost ve stejné hodnotě, tedy až devět dvacetikorun a tři stokoruny s přítiskem.
Na rubové straně dvacetikorun bude portrét prvního ministra financí Aloise Rašína, jeho pozdějšího nástupce Karla Engliše a prvního guvernéra Národní banky Československé Viléma Pospíšila.
Na společné soužití se Slovenskem vzpomínají hlavně senioři. Opačně přemýšlí mladí lidé ve věku do 30 let. Vyplývá to z průzkumu pro Radiožurnál ke 100 letům vzniku Československa.
Dějinami naší letos stoleté republiky se kromě jiného už od samého počátku prolíná také čokoláda. Naše země byla v čokoládovém průmyslu unikátní a jedna z nejpokrokovějších v Evropě.
Ivan Veselý z Čerčan Má rád dobu Rakouska-Uherska, a tak v ní částečně žije. Důchod tráví aktivně a připravuje například výstavy o 19. století, sbírá věci z té doby a hlavně cestuje po území tehdejší Monarchie.
Expozice představující konec rakousko-uherské monarchie a vznik samostatné republiky u nás nejsou nic nového, obzvláště v době, kdy si připomínáme výročí 1. světové války. Exponáty k výstavě v Kašperských Horách ale zapůjčili místní obyvatelé a k vidění jsou tak originály se vztahem k městu i zdejším lidem.
Nejen příznivci vojenství se sjeli do Velkého Meziříčí. O víkendu zde probíhají operace, které ztvárňují dobu císařských manévrů z roku 1909. Návštěvníci také můžou posedět ve vojenském hostinci a prohlédnout si císařský stan nebo výzvědné pozorovací balóny. Uvidí také kejklíře, divadelníky nebo siláckou show.
Za první světové války našli Italové z údolí Ledro útočiště v Čechách a na Moravě. Území, kde žili, patřilo tehdy Rakousku - Uhersku a vedla jím válečná fronta. Mocnářství proto ženy, starce a děti odsunulo do bezpečnějšího zázemí.
Jaké bylo rakousko-uherské námořnictvo před sto lety, jakou roli v něm sehráli Češi a jaké byly nejslavnější lodě, na to všechno se snaží odpovědět výstava Naše moře. Lidé ji mohou až do listopadu navštívit v Národním technickém muzeu.
Letošní rok bude ve znamení smutného výročí - před 100 lety totiž začala 1. světová válka. Do té doby nevídaný konflikt rozpoutal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu. Do války se řetězovou reakcí zapojovaly další a další země, jako první ale vyhlásilo válku Rakousko-Uhersko Srbsku. Klíčový podpis udělal císař František Josef I. v lázeňském městečku Bad Ischl.
České země se na narození dědice trůnu naposledy chystaly v době Rakouska-Uherska, a i tehdy taková událost budila velký rozruch. Týkala se všech obyvatel monarchie a oslavy byly vymyšleny tak, aby lid potěšily.
