Českým e-shopům po nárůstech v době pandemie klesají tržby, píše Mf Dnes. A Deník N se zabývá klesajícím zájmem Čechů o kulturu. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Hlavní město připraví desítky projektů, které mají napomoci rozvoji cirkulární ekonomiky. Opatření jsou rozdělena do čtyř tematických oblastí – stavebnictví, nakládání s vodou, zemědělství a odpadů.
„Jsou tam zbytky plastů, fólie, odřezky z automobilového průmyslu, koberce, zmetky z výroby, i zbytky plastů ze žlutých kontejnerů, které nejsou využitelné k recyklaci,“ popisují v cementárně.
Solární panely mohou vyrábět elektřinu desítky let, i když se jejich výkon postupem času o něco snižuje. Z měření vyplývá, že průměrná degradace je zhruba o čtvrtinu procenta za rok.
Rozložitelné krabičky na jídlo nebo kosmetiku prodává americká firma Zume v 21 zemích. Automatizovaná robotická výroba přitom sráží cenu blíž k cenám plastových obalů.
Města a obce kvůli skokovému nárůstu cen energií a komodit zdražují služby občanům. Lidé si tak připlatí například za vstup do bazénu nebo jízdné hromadné dopravy, píše Mf Dnes.
České potravinové řetězce se stále více snaží o udržitelnější koncept podnikání a také ochranu přírody. Docílit se toho snaží třeba i používáním celulózy u sáčků na pečivo.
Každý rok zamíří na trh miliardy plastových lahví. Jen část z nich se ale dá následně zrecyklovat. Některé nápojářské firmy se proto pustily do vývoje a testování lahví třeba z papíru.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky - příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky z expandovaného polystyrenu a také výrobky z oxoplastu.
Kam s ním - to je nejen známý fejeton spisovatele Jana Nerudy, ale taky název projektu spolku Ukliďme Česko. Díky němu můžou i jednotlivci darovat na charitativní účely přebytečné věci.
Za pomoci speciální technologie se pod rukama architektů mění obaly na potraviny třeba na nové jídelní stoly. Ty pak míří zpátky do podniků, ve kterých odpad původně nashromáždili.
Největší část vytříděných článků tvoří alkalické baterie, které se sypou do velkých vaků z plastových vláken. V současné době jsou tyto baterie odváženy do Německa.
Podle evropské směrnice bude přidávání recyklátu do nových plastových lahví od roku 2025 povinné. Ministerstvo životního prostředí proto chystá i podporu zpracování rPETu.
Předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.
Vytříděný papír se hromadí jak v Česku, tak v Evropě. Chybí odběratelé, kteří by odpad vykupovali. Na svoz papíru musí obce vyčleňovat milióny korun ze svých rozpočtů.
Češi produkují stále víc odpadu. Oproti době před deseti lety jsme toho loni do koše vyhodili skoro o desetinu víc. Pomoct by měly nové zákony o nakládání s odpady, které v pondělí projedná vláda.
Novela obsahuje čtyři zákony, které řeší i nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Na vládu se dostala se zhruba třicítkou rozporů od obcí, některých krajů a svazů.
Nefunkční zářivky lidé mohou odnést také do sběrných dvorů. Speciální boxy jsou často i v supermarketech a nákupních centrech. Loni Češi vytřídili 720 tun úsporných zářivek, výbojek a LED diod.
Sobotní tisk se věnuje například rostoucímu počtu chovatelů, kteří odmítají své psy nechat očkovat proti vzteklině. Podle veterinářů za to mohou dezinformace. Víc čtěte v přehledu tisku Radiožurnálu.
František Polák vymyslel, jak štěrk v betonu nahradit stavební sutí. Beton z recyklovaných materiálů znamená jak úsporu vstupních nákladů, tak také větší ohleduplnost k životnímu prostředí.
Ochránci sesbírali jeden a půl milionu podpisů pod petici o zákazu chovu zvířat v klecích v EU. Návrh tak asi bude řešit Evropská komise, píše Právo. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.