Město má obavy, že zatím jen lokální poškození budou postupovat dál. „Když to nezastavíme, za rok ten most bude vypadat tak, že neprošel žádnou rekonstrukcí,“ zlobí se starosta.
Záchrana takzvané řetízkárny bývalého lágru v Jáchymově pokračuje. Objekt až do 60. let sloužil jako převlékárna pro vězně komunistického režimu z pracovního tábora Rovnost.
Škody jsou jak na plochých střechách, tak v jednotlivých třídách. Rekonstrukce školy za 30 milionů korun byla téměř hotová. Kvůli krupobití se ale dokončení plánovaných oprav posunulo o tři týdny.
Do bitvy, která trvala zhruba hodinu, se zapojila dvacítka kusů těžké vojenské techniky. Scénu dotvářelo několik domků, kostel a hřbitov, polovina vesnice při ukázce lehla popelem.
Miloš Dempír koupil barokní zámek Poláky před třemi lety. Od té doby se snaží zchátralou budovu zrekonstruovat. Jižní křídlo by chtěl otevřít příští rok.
Zatímco levé křídlo budují pracovníci od základů, z hlavní středové části a z pravého křídla zbyl skelet budovy. Dělníci tam teď budují technické zázemí.
Město Jindřichův Hradec chce zrekonstruovat zchátralý zámecký pivovar, na kterém pobýval dva roky i mladý Bedřich Smetana. Vyměnit chce vše kromě obvodových zdí.
„Co se týče využití, záleží na lidech, jak to pojmou. Dokážu si představit, že tam bude hrát cimbálová muzika v létě, bude to krásně zastíněné a bude se tam tančit v krojích,“ plánuje starosta.
Dnes je hřbitov obnovený a kostelík zajištěný. Stále ale zbývá spousta práce. Důležitá je tedy pro spolek klenských nadšenců finanční podpora a také propagace kostela.
V době odstávky elektřiny nebudou na žádném pracovišti v nemocnici fungovat zobrazovací metody, tedy CT, magnetická rezonance a rentgeny s výjimkou transportního zařízení pro hospitalizované pacienty.
Koncem letošního roku by podle vedoucího projektu měli návštěvníci Výstaviště již vidět skelet nového křídla paláce. „Na něj postupně začneme nabalovat střešní konstrukci a vyzdívat fasádu,“ říká.
Oficiální otevření opravených prostor se uskuteční v září u příležitosti 250. výročí narození kancléře Václava Lothara Metternicha. Prohlídky jsou možné již nyní.
Nový spolumajitel klubu Pavel Svoreň chce brněnskou Zbrojovku dostat v horizontu pěti let stabilně do horní poloviny prvoligové tabulky. Zároveň velkým tématem je i výstavba nového stadionu.
Demolici turistické chaty ze 30. let minulého století odmítlo v petici přes pět tisíc lidí. Proti je i vedení Klubu českých turistů, chatu hájí třeba místopředseda klubu Ladislav Macka.
Na účet už vybrali téměř 700 tisíc korun. „Věříme, že do dvou tří let dojde na částečnou kolaudaci. Potřebujeme k ještě minimálně skoro dva miliony korun,“ říká starosta spolku Zděná.
Peníze získávají dobrovolníci z veřejných sbírek a na nádraží tráví svůj volný čas. V budoucnu by tu mělo být komunitní centrum a zázemí pro neziskové aktivity ve městě.
Budova vyrostla v roce 1888 jako odbytiště piva, proto má například taneční sál. Teď tam sídlí divadelní spolek ALTA a postupně chce budovu rekonstruovat.
„Většina českých firem, které na Ukrajině aktuálně fungují, zde byly aktivní už desítky let před ruskou invazí. Chceme ale na ukrajinské trhy dostat stovky nových firem,“ říká Tomáš Kopečný
K původní budově přibyly dvě nové stavby, jedna ve tvaru lichoběžníku, druhá ve tvaru vlnovky. Obě jsou určené k bydlení. Vzniklo tak 61 apartmánů, k nastěhování budou už na podzim.
Od prvního července se vlaky po několika letech vrátí do původní trasy, cesta z Prahy do Brna ale potrvá o několik minut déle než před miliardovou rekonstrukcí a výlukou.
Špatně udržované stavby potkává na každém kroku. „Chodím po městě a vidím, že někdo investoval peníze, ale pak ho to přestalo zajímat,“ kritizuje propagátor architektury Adam Gebrian.
V současné době se zpracovává projekt. O konečné podobě brány se rozhodne v nadcházejících měsících. Opravy mají začít příští rok a měly by stát 35 milionů korun.
Řemeslníci v těchto dnech vyrábějí a dokončují některé díly vysoké dřevěné věže, jejíž dvojče shořelo a která se stala symbolem přestavby. „Některé kusy dřeva se stabilizují za 25 až 30 let,“ říkají.
O záchranu unikátní nástropní fresky usilují lidé, kteří se podílejí na obnově kláštera v Chotěšově. Malba je na řadě míst poškozená, pomoci by mohly peníze z veřejné sbírky.