Zemědělci letos podle údajů ministerstva zemědělství sklidili 7,086 milionu tun obilovin. Podle Agrární komory ČR je to však druhá nejhorší úroda za posledních 12 let.
Z údajů komory vyplývá, že se snížil výnos, nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Loni dosáhl výnos základních obilovin 5,99 tuny na hektar, letošní výnos odhaduje komora na 5,42 tuny.
„Celková úroda obilovin se bude dále zpřesňovat, ale pravděpodobně bude nejnižší od roku 2018,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Snížit by se tento rok měla úroda pšenice, ječmene i žita, významný meziroční nárůst produkce se očekává jen u ovsa. Úroda řepky bude pravděpodobně o pětinu nižší ve srovnání s loňským rokem.
Zásobní tuky neboli lipidy v semenech rostlin jsou důležitou složkou naší výživy – obsahují mastné kyseliny. Ty jsou vedle DNA a bílkovin zásadní pro fungování našich těl.
Sklizeň základních obilovin v Česku klesne o 8,1 % na 6,955 mil. tun. Řepka naopak roste o 4,9 %. Odhady se ještě upřesní v závislosti na počasí, uvedl Český statistický úřad.
„Díky rozšíření osevních ploch se sklidilo více základních obilovin, naopak kukuřice bude méně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Radek Matějka.
Jak píše deník The Guardian, začínají se ozývat hlasy kritiky, které říkají, že při růstu cen potravin by se přimíchávání a výroba biopaliv měly omezit.
Česko je na jaře v porovnání s Evropou výrazně žlutější. I když výměra řepky v Česku poklesla na 14 procent, stále je to podle Eurostatu zhruba dvakrát víc než evropský průměr.
Sklizeň obilí letos podle odhadu Českého statistického úřadu klesne o 1,4 procentního bodu, v případě řepky je nejhorší za 14 let. Horší bude kvůli úbytku ploch také sklizeň brambor.
Úroda řepky by měla meziročně klesnout o 13,3 procenta na 1,079 milionu tun, obilí pak podle odhadu Českého statistického úřadu bude letos 6,995 tuny – o čtyři procenta méně lež loni.
„Pacman ve společenském životě likviduje kulturu, individuální svobody, diverzitu podnikatelského prostředí a schopnost bez zásahu centrálního plánovače řešit krizové situace,“ píše Ztohoven.
V Česku je nejhorší sucho za 500 let, trpí jím 98 % území. Přesto podle hydrogeologa Josefa Datla patříme mezi evropské státy, kde zatím nejsou problémy s vodními zdroji.
„Vliv sucha a tepla je sice patrný, což se projevilo například v nižší objemové hmotnosti zrna, ale plodiny měly přece jen více vegetační vláhy než v loňském roce.“
Postřiky proti plevelům nebo broukům do přírody nepatří, říká včelař Augustin Uváčik. „Včely je detekují. Na takové rostliny vůbec neletí, a pokud se včela kontaminuje, raději zemře mimo úl,“ dodává.
V květnu způsobil postřik na řepce v Šenově u Ostravy úhyn tisíců včel. Agrární analytik Petr Havel k tomu říká, že jde v celkovém kontextu jen o mizivý počet, jak uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Ostrava/Šenov||Petr Dušek, lac|Zprávy z domova|Aktualizováno
Postřik na řepku v Šenově zničil více než 200 včelstev. „Zaprvé se nemůže točit med, zadruhé budou hlavně ztráty na výnosech,“ dodal předseda šenovských včelařů Karel Lupa.
Nikde v celé EU se nepěstuje tolik řepky jako v ČR. A i když záminku k jejímu mocnému nástupu poskytla stará směrnice EU o povinném přidávání biosložky do pohonných hmot, Brusel už dávno změnil kurz.
„Bezpochyby tyto včely, které hynuly, se musely kontaminovat na té řepce. Zemědělec potvrdil, že použil přípravek přímo v plném květu řepky,“ řekl včelař Tureček Českému rozhlasu Ostrava.
Jako katastrofální označil v neděli premiér Babiš údaje o potravinové a zemědělské soběstačnosti České republiky. Na sněmu Agrární komory uvedl, že Česko dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce.
Nižší sklizeň očekávají statistici také u brambor, cukrovky, slunečnice, máku a hrachu. Úroda řepky se naopak meziročně zvýší o 20,7 procenta na 1,383 milionu tun.
Zemědělce trápí klesající cena řepky. Ještě před několika lety jim plodina dobře vydělávala, za tunu dostávali i přes 12 tisíc korun. Teď je to sotva osm a půl tisíce.
Ačkoli osetá plocha i produkce řepky u nás v posledních letech stagnuje, Česká republika se v podílu orné půdy osázené řepkou dostala v EU na první místo.
Deště a bouřky zpomalily sklizeň obilovin a řepky v České republice. Žně tak nabírají oproti loňsku další zpoždění. Během prvního srpnového dne zemědělci sklidili více než čtvrtinu ploch základních obilovin a 62 procent řepky. Údaje potvrdilo ministerstvo zemědělství.
Už pár měsíců okupují hejna hladových labutí pole s řepkou u Tovačova na Přerovsku. Poprvé se tady objevily předloni, tehdy jich bylo napočítáno pár desítek. Letos ale labutí přilétly stovky. Pro projíždějící řidiče jsou atrakcí, zemědělcům a rybářům ale výrazně škodí. Zvlášť, když si tento rok zimní pobyt překvapivě prodloužily.