Z údajů komory vyplývá, že se snížil výnos, nejhůře jsou na tom ozimá pšenice a ozimý ječmen. Loni dosáhl výnos základních obilovin 5,99 tuny na hektar, letošní výnos odhaduje komora na 5,42 tuny.
„Celková úroda obilovin se bude dále zpřesňovat, ale pravděpodobně bude nejnižší od roku 2018,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Zásobní tuky neboli lipidy v semenech rostlin jsou důležitou složkou naší výživy – obsahují mastné kyseliny. Ty jsou vedle DNA a bílkovin zásadní pro fungování našich těl.
Česko je na jaře v porovnání s Evropou výrazně žlutější. I když výměra řepky v Česku poklesla na 14 procent, stále je to podle Eurostatu zhruba dvakrát víc než evropský průměr.
Také to, že se řepka pěstuje ve velkých lánech jako monokultura, je problém. „Když se tam všechno ošetří pesticidem, tak myslivci a ekologové nejlépe vědí, že tato pole jsou pak skoro mrtvá.“
Zemědělci čekali díky ideálnímu jarnímu počasí rekordní úrodu obilí, červencové sucho ale jejich představy pokazilo. Někteří farmáři už ale dávno obilí prodali, i když ho na poli stále ještě mají.
Postřiky proti plevelům nebo broukům do přírody nepatří, říká včelař Augustin Uváčik. „Včely je detekují. Na takové rostliny vůbec neletí, a pokud se včela kontaminuje, raději zemře mimo úl,“ dodává.
V květnu způsobil postřik na řepce v Šenově u Ostravy úhyn tisíců včel. Agrární analytik Petr Havel k tomu říká, že jde v celkovém kontextu jen o mizivý počet, jak uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Nikde v celé EU se nepěstuje tolik řepky jako v ČR. A i když záminku k jejímu mocnému nástupu poskytla stará směrnice EU o povinném přidávání biosložky do pohonných hmot, Brusel už dávno změnil kurz.
Nižší sklizeň očekávají statistici také u brambor, cukrovky, slunečnice, máku a hrachu. Úroda řepky se naopak meziročně zvýší o 20,7 procenta na 1,383 milionu tun.
Zvyšující se teploty vedou zemědělce k tomu, že více pěstují ozimé plodiny na úkor jařin. Ubývá tak ploch jarního ječmene, více se pěstuje řepka olejka, míní Jan Vašák z České zemědělské univerzity.
Zemědělce trápí klesající cena řepky. Ještě před několika lety jim plodina dobře vydělávala, za tunu dostávali i přes 12 tisíc korun. Teď je to sotva osm a půl tisíce.