O prestižní sídla jako jsou šlechtické zámky na trhu s nemovitostmi není zájem. Je to mimo jiné i proto, že koupě zámku není jen o prvotní investici, jedná se o závazek na další léta.
„Vycházeli jsme z archivních dokumentů. Plyne z nich, že šlo o konfiskaci na základě Benešových dekretů, a majetek tedy patří státu,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.
Turnovu hrozí, že pokud u soudu prohraje, přijde o nezastavěné plochy v průmyslové zóně Vesecko nebo pozemky v katastru Daliměřic či Malého Rohozce. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec.
Restituenti z Bečvářovy rodiny získali řadu pozemků v Praze. Když žádali pozemek na Žižkově, zjistilo se, že jedna z restituentek není příbuznou původního majitele.
Odchod ministrů ČSSD z vlády by byl jen její personální rekonstrukcí. V televizi Barrandov to ve čtvrtek řekl prezident Miloš Zeman. Mluvil také o vrácení majetku rodu Walderode a svém zdraví.
Není pravděpodobné, že by Ústavní soud návrh opozičních poslanců nadále řešil samostatně. Už dříve totiž dostal jiný návrh proti zdanění církevních restitucí od senátorů.
Poslanecký návrh podepsalo 62 poslanců. Pod dřívější senátorský návrh se podepsalo více než 40 senátorů z KDU-ČSL, ODS i dalších klubů. Podání vlastního návrhu avizovali také senátoři STAN.
Výborný v úterý postup STAN kritizoval a označil ho za zbytečné tříštění sil. „Jakékoliv jiné další návrhy budou vyřešení celé záležitosti jenom zdržovat,“ uvedl.
Způsob schválení zdanění církevních náhrad ve sněmovně demonstruje sílící bezskrupulóznost, aroganci a pokrytectví v české politice, uvedl pomocný pražský biskup Václav Malý.
Proč by se ale měla náhrada za majetek ukradený po roce 1948 komunistickým režimem ještě danit? Nejenom na to odpovídal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.
Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Druhé čtení poslanci dokončili po pětihodinové debatě na čtvrteční mimořádné schůzi, jejíž konání podpořilo i SPD.
Ústavní soud zrušil tzv. druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely navrhla skupina 18 senátorů.
Mohli mít zámek a řadu pozemků v centru obce, o které se soudí skoro čtvrt století. To všechno výměnou za pět hektarů orné půdy. Všechny dohody ale zastupitelé Hradištka pod Medníkem smetli ze stolu.
Ústavní soud dal dvěma restituentkám novou šanci na vyšší náhradu za část pozemku v Mníšku pod Brdy. Ten je zastavěný a soudy jim jako náhradu přiznaly částku, která vychází z cen z roku 1991.
Policie stíhá úředníky, kteří jedny z nejlukrativnějších parcel v Praze vydali ženě, která na ně neměla nárok. S původním vlastníkem, kterého se restituce týkaly, totiž nebyla vůbec příbuzná.
Zemanovo tvrzení, že kardinál Tomášek slíbil konec restitucí už v roce 1991, je podle pražského arcibiskupství lež. Tomášek podle něj nic takového neřekl.
Olomoucký okresní soud zamítl žalobu řádu německých rytířů na vrácení Bouzova. Hrad tak bude nadále patřit státu. Soud potvrdil stanovisko Národního památkového úřadu, který řádu odmítl hrad vydat v rámci církevních restitucí.
Ústavní soud se zastal muže, který se domáhá navrácení domu v Mimoni na Českolipsku zabraného za druhé světové války jeho prarodičům. Ti zahynuli v koncentračním táboře v roce 1942 a jejich majetek připadl Velkoněmecké říši. Později ho zkonfiskoval Československý stát. Podle soudu byla porušena základní práva a svobody muže. Znovu by tak mělo být otevřeno dědické řízení.
Sdružení místních samospráv, které zastupuje hlavně malé obce, dnes oznámilo, že vyzve Českou biskupskou konferenci, aby i v jejich případě stáhla žaloby kvůli určení vlastnictví, stejně jako to udělala ve vztahu ke krajům. Spory prý totiž blokují rozvoj venkova.
Maltézští rytíři zatím nemohou volně nakládat s pozemky, které získali v církevních restitucích. Státní pozemkový úřad (SPÚ) jim to znemožnil v souvislosti se sporem o pozemky v pražské Březiněvsi. Tímto případem se totiž bude zabývat Ústavní soud.
Praha nepodá ústavní stížnost proti rozhodnutí pozemkového úřadu, který v rámci majetkového vyrovnání s církvemi vydal řádu maltézských rytířů pozemky v Březiněvsi. Rozhodlo o tom dnes pražské zastupitelstvo, které nepodpořilo návrh starosty Březiněvsi Jiřího Haramula (ANO).
