V minulosti Evropská komise (EK) zahájila šetření ohledně diskriminace romských žáků v České republice a Maďarsku, v dubnu kvůli tomu zažalovala u Soudního dvora EU Slovensko.
Základní školy v Česku navštěvuje 3,5 procenta romských dětí. Více než čtvrtina z nich se ale vzdělává podle pravidel pro děti s lehkým mentálním postižením.
Za nacistické okupace se malý Karel Holomek čas od času ocital na útěku. Podle tehdejších předpisů a terminologie byl „cikánský míšenec“, měl tudíž skončit v lágru.
„Prokremelská scéna se snaží šířit protiukrajinské nálady a svalovat vinu za odporné násilné činy na současnou vládu. Takováto propaganda může radikalizovat některé jednotlivce,“ říká Mareš,
Politická reprezentace tak ale dlouhodobě vytváří prostředí, v níž jsou Romové jen sprostí podezřelí, objekty, s jimiž se může nakládat dle politické libosti jako s jedním terčů společenské frustrace.
„Když Rom zavolá a má typické romské příjmení, z velké části ho prostě odmítnou. To, že někdo nabídne Romovi byt, je opravdu štěstí“ říká zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny Fuková.
„Přišlo nám zvláštní, že oproti svědectvím Židů není místo na internetu, kde by se shromažďovala svědectví Romů,“ říká o vzniku webu svedectviromu.cz historička Čapková.
Útoky a demonstrace. Část Romů se bouří proti ukrajinským uprchlíkům a pomoci, kterou dostali od státu i veřejnosti. Co všechno jim vadí a čeho se obávají?
Titulky médií popisující soužití Romů s Ukrajinci mají hodně daleko k popisu vzájemné tolerance a láskyplného vztahu. Ukazuje se ovšem, že je do velké míry důsledkem dezinformací.
Nejvíce romských vyloučených lokalit se nachází v severních Čechách, zde je i nejpatrnější rozdíl ve vzdělání. Patrik Banga právě ve vzdělání vidí největší potenciál v začlenění Romů do společnosti.
Takzvané kojenecké ústavy by měly za rok a půl úplně skončit. Snižování počtu dětí v nich se podle zpráv ministerstva daří. Před pěti lety jich tam vyrůstalo 650, letos jich byly čtyři stovky.
Ústavní soud zvrátil část rozhodnutí olomouckého krajského soudu. Dal tak šanci napadeným romským dětem v Lipníku nad Bečvou z roku 2019 na finanční odškodné.
V souvislosti s návštěvou prezidenta Zelenského v Praze apelují romské organizace na Zelenského, aby oslovil všechny ukrajinské uprchlíky a vyzval je k přijetí života v sociální harmonii a toleranci.
Pokud nechceme, aby se tu různé skupiny stavěly proti sobě, je třeba opakovaně vnášet do české společnosti princip solidarity jako stavební kámen porozumění.
Že má Česko systémový problém s rasismem vůči romské menšině, je fakt, za který jsme coby země dlouhodobě kritizováni z mnoha evropských i lidskoprávních organizací.
V Brně i na pražském Staroměstském náměstí rezonovala v sobotu tragická událost z minulého týdne, během které zemřel romský mladík. V Praze se sešli Ukrajinci a Romové, aby se postavili nenávisti.
Je s podivem, jak se najednou spojí politici zjevně protiromští s Romy, jak snadno se dají lidé manipulovat, jak krutě se dá zneužít tragická událost. Jak je lehké u nás štvát proti uprchlíkům.
Soud shledal podle mluvčí Petry Láníčkové důvody vazby útěkové. „Proti uvedenému rozhodnutí zatím nebyla podána stížnost, jak obviněný, tak státní zástupce si ponechali lhůtu,“ doplnila.
Z původních 1200 obyvatel Chanova jich tady dnes žije kolem 600, odešla velká většina problémových rodin. „Lidé už nemají strach sem přijít. Je to tady úplně v pohodě,“ říká asistent prevence Bažo.
Dokud bude převažovat názor, že romské děti by měly automaticky navštěvovat praktické, nejlépe segregované, základní školy a nezpomalovat ostatní spolužáky, nic se nezmění.
V úterý vyšli Cojocaru i Müller na svobodu z věznice v Mírově na Šumpersku, jedné z nejtěžších káznic v Česku. Za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu si odpykali 13 let ve vězení.
Soudce uvedl, že splnili formální podmínky, mají za sebou dvě třetiny trestu, v jejich prospěch svědčilo i dobré chování za mřížemi a snaha splácet škodu, kterou soudy vyčíslily na 17 milionů.
Šídlo přiznává, že v 90. letech naivně věřil, že se přezíravý přístup většinové společnosti změní se vznikem romské elity. Vzdělaní Romové ale teď už nemají zapotřebí se ke svému původu hlásit.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.