Šéf MAAE na tiskové konferenci hovořil o „velmi intenzivních a vyčerpávajících pracovních jednáních“ s ruskými představiteli, včetně představitelů Rosatomu a ministerstev zahraničí a obrany.
„Aby člověk mohl provozovat tato velmi sofistikovaná velká zařízení, potřebuje určitý počet lidí, kteří vykonávají různé specifické funkce. Zatím je situace stabilní,“ dodal Grossi.
Británie v pátek rozšířila protiruský sankční seznam o 86 lidí a subjektů. Sankce dopadnou na okolí ruského prezidenta Vladimira Putina a ty, kteří aktivně podkopávají dopad existujících sankcí.
Nový poskytovalel bude palivo dodávat od roku 2024. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom.
Stát chystá zákon, kterým může vyřadit ze soutěže rizikové dodavatele z nedemokratických zemí. Připravovanou legislativu ale kritizují například provozovatelé komunikačních sítí.
Britská rozvědka ve své pravidelné zprávě hodnotící situaci na bojišti uvedla, že Rusko pravděpodobně posiluje své jednotky na západ od Dněpru. V oblasti Chersonu je schopna pouze obranných akcí.
Kdyby se členové zdejšího parlamentu ocitli v soukromém hospodářském sektoru, kde panuje volná soutěž, musel by je jejich zaměstnavatel vyhodit do jednoho.
V Bělorusku oficiálně ukončili stavební práce a zkušební chod své první jaderné elektrárny a uvedli ji do komerčního provozu. Litva ji vidí jako hrozbu pro svou národní bezpečnost.
„Odmítám diskusi, že se hledá nějaká další cestička, potenciální příležitost pro nějakého ruského agenta nebo pro budoucí dodávky Rusů nebo Číňanů,“ řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO)
Dokument teď jasně říká, že se tendru můžou zúčastnit výhradně firmy, které projdou bezpečnostním posouzením – tedy vyplní takzvaný bezpečnostní dotazník.
Celých osm dní trvalo, než se prezident Zeman vyjádřil ke kauze Vrbětice – když promluvil, zdůvodnil to tím, že vynaložil desítky hodin, než se mu podařilo dostatečně se „vyfutrovat“ informacemi.
Je to celé poněkud absurdní divadlo. Lze pochopit, že zejména koalice Spolu na sebe potřebuje upozornit, protože její volební preference jsou zatím spíše zklamáním.
Jenže v uplynulých týdnech se situace zásadně změnila: Rosatom vypadl ze hry. Vláda kvůli vrbětické kauze rozhodla, že s účastí Rosatomu nadále nepočítá.
Kauza Vrbětice jasně potvrdila, že pro Rusko je Česká republika nepřítelem, na kterého se nerozpakuje zaútočit. A měli bychom mít na paměti, že útočníkovi nelze dobrovolně vkládat do ruky zbraň.
Před deseti lety bylo v Praze celkem živo: polostátní ČEZ finišoval s přípravou výběrového řízení na dostavbu dvou bloků Temelína. Přihlásili se Francouzi, kteří vypadli, zbyli Rusové a Američané.
„Rosatom byl vždy stoupencem poctivé tržní soutěže, která zákazníkovi zaručuje nejlepší technologické návrhy za nejpřitažlivější cenu,“ uvedla agentura v prohlášení.
Cílem útoku podle premiéra byla munice, nešlo tak podle něj o konfrontaci s Českou republikou jako takovou. „Agenti útočili na zboží bulharského obchodníka s municí a zbraněmi,“ uvedl.
„Ruskou federaci, z hlediska režimu, který je tam momentálně u moci, nepovažuji za vhodného partnera,“ vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Musí o tom ale podle něj rozhodnout vláda. Už kolem půlnoci Havlíček pro Radiožurnál uvedl, že zjištění o zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích může tendr ovlivnit.
Společnosti z Francie a Jižní Koreje, které mají zájem o stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, neuvažují o vytváření konsorcií. Jejich představitelé to uvedli pro Radiožurnál.
Dostavba Dukovan ovlivní a spoluurčí směřování Česka, myslí si vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. O budování jaderné elektrárny mluvil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Nové kroky ve vládních plánech na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany oživily debatu o národní bezpečnosti Česka. Jak událostem posledních dnů rozumět? A nahrává situace do karet ruské firmě Rosatom?
Otázky navíc vzbuzuje odvolání vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, který se opakovaně vyslovil proti účasti těchto zemí v soutěži.
„Našli jsme absolutní shodu, přijaté usnesení bylo přijato jednomyslně,” řekl Havlíček. Podle něj se tak shodli na stejném postupu i členové za koaliční ČSSD nebo zástupci bezpečnostních složek.
