Shoda na tom, jak odvrátit shutdown, zatím mezi zákonodárci nepanuje, informují média. Předseda Sněmovny reprezentantů Johnson navrhuje pokračování rozpočtového provizoria do začátku příštího roku.
„Ve školství výrazně přibývá dětí. I když školství dostane o něco víc peněz, tak to nestačí na pokrytí stávajícího stavu,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Pomoci dostát závazku, který země slíbila Severoatlantické alianci, mají kromě ministerstva obrany pomoct i další resorty a úřady. Ty si jako obranné výdaje započítají skoro devět miliard korun.
„V tom prvním čtení vláda neudělala vůbec nic, jen si vyslechla naše argumenty a pan ministr Stanjura řekl, že to je pro něj potvrzením, že jde správnou cestou. Vysmál se nám,“ říká Havlíček.
„To, že se daných 2500 korun přidá jedině učitelům, jak říká pan ministr, je nyní v podstatě fikce," říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.
„Jde nám o to, aby stát začal kraj rozdělovat daně spravedlivě,“ vysvětluje středočeská hejtmanka Petra Pecková. Poukazuje na to, že teď se peníze dělí podle pevných procent určených v roce 2004.
Rodiny čeká opět úhrada poplatků za obnovitelné zdroje energie a vláda s pomocí kvůli vysokým cenám energií letos nepočítá. Pomoci by ale domácnostem naopak mohlo snížení daní na vybrané potraviny.
Podnikatelé v Česku dávají často právě Polsko jako příklad země, která dokázala přilákat zajímavé investice, na které my zatím čekáme. Polsko a jeho ekonomika jsou tématem podcastu Peníze a vliv.
Balíček vzhledem k tomu, že se na něm muselo shodnout všech pět stran koalice, nutně připomíná dort pejska a kočičky. Je v něm všechno, o čem kdy kdo slyšel a současně nic zásadního.
Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany.
Tento krok by mohl zajistit podporu Budapešti pro zvýšení rozpočtu EU a finanční pomoc Ukrajině. Uvolnění prostředků by rovněž bylo vítězstvím pro maďarského premiéra Viktora Orbána.
Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol. Nově by se prvních 14 dní mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady.
Ministerstvo financí oznámilo pokles schodku státního rozpočtu. Od srpna se snížil o 13,9 miliard. Schodek za tři čtvrtletí je zatím nejnižší od začátku pandemie covidu na jaře 2020.
Zákon těsně před začátkem nového fiskálního roku odvrátil ochromení vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.
Stát bude mít podle ministra financí příjmy 1,94 bilionu korun a výdaje 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun.
Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému sice mohou změnit trend, do budoucna ale bude podle Národní rozpočtové rady třeba v konsolidaci pokračovat.
V rozpočtu na příští rok plánuje kabinet schodek 252 miliardy. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že zlepšení je to menší, než vláda vyhlásila v dokumentaci konsolidačního balíčku.
Snaha vlády vrátit rovnováhu státnímu rozpočtu připomíná tragikomedii. Řekl to ekonom David Marek už potom, co ministr financí Zbyněk Stanjura odeslal do vlády podrobný návrh rozpočtu na rok 2024.
V preambuli prohlášení vlády Petra Fialy se píše: „Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět.“ Jaká je však realita?
Nejenom zvyšující se návrhy státního schodku na příští rok, ale také dodání návrhu ministerstvem financí vládě pár minut před vypršením termínu názorně dokazují, že se rozpočet rodí těžko.
Jen pár hodin před začátkem nového školního roku dostali učitelé od vlády další nepochopitelný vzkaz. V novém návrhu rozpočtu na rok 2024 má ministerstvo školství na platy o 7,8 miliardy méně.
Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU. Povinné výdaje rozpočtu, takzvané mandatorní výdaje, loni poprvé překročily bilion korun. Stál za tím hlavně růst výdajů na důchody.