„Lovili ryby granáty, hodně pili, neovládali dopravní předpisy a prostředky, takže jich tu hodně zahynulo. Komunisté si vybrali hned toho, který zahynul jako první,“ vysvětluje historik.
„Zhruba před týdnem došel občanům i firmám v ulici dopis, aby se vyjádřili,“ říká starosta Doležal. Pokud ke změně názvu dojde, mohla by se ulice jmenovat po bývalé první dámě Haně Benešové.
„Neměli bychom zapomínat na desetitisíce vojáků Rudé armády různých národností, ať už to byli Rusové, Ukrajinci, kteří přišli o život při osvobozování Československa,“ říká historik Eduard Stehlík.
Facebookový příspěvek sdílelo tisíc lidí, stovky jej komentují nebo na něj reagují. Ačkoli se v komentářích objevují i hlasy, že jde o nesmysl, autor postu na to nereaguje a dál podporuje svou lež.
31. května 1945 napsal sovětský diplomat v Československu Valerian Alexandrovič Zorin ve své nótě: „Česká národní rada nemůže požívati důvěry velitelství Rudé armády ani důvěry československé vlády“.
Kvůli významu rozhlasu se stala budova na pražských Vinohradech terčem útoku jednotek SS. Bránili ji sami pracovníci rozhlasu, povstalci i četníci. V bojích padlo 170 lidí.
„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Téma Povolžského hladomoru bývá v ruské literatuře do značné míry opomíjeno, přitom jde o jeden z největších hladomorů v novodobé historii. Nejznámější román, který o něm pojednává, je z roku 1927.
Polsko usiluje o obraz Holandský břeh řeky od nizozemského krajináře Jana van Goyena. Obraz je v současnosti ve vlastnictví pařížského muzea umění v Louvru.
Místní samosprávy podle Nawrockého návrh IPN odstranit pomníky na počest Rudé armády přijaly dobře. Na jejich místě by měly stát nové památníky poských hrdinů.
Ještě před koncem druhé světové války patřila k Československu, respektive k první republice i Podkarpatská Rus. Toto území bylo centrem zájmů i sousedních zemí a stalo se centrem řady investic.
„Pro Finy je velmi snadné stát na straně Ukrajinců. A to i kvůli Zimní válce a zkušenosti s tím, když zůstanete osamocení v boji s Rudou armádou,“ vysvětluje Mikka Aaltola.
Ludvík Svoboda byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah se ale dostal na „druhou“ stranu.
Na sklonku německé okupace Čech a Moravy se nacistické bezpečnostní a ozbrojené síly pomstily obyvatelům několika vsí a osad, kteří na Valašsku pomáhali partyzánům.
Terezínská tryzna odkazuje na prohlášení, ve kterém osvobození vězni z koncentračního tábora Buchenwald přísahali, že budou připomínat válečné události, dokud nezmizí všechny kořeny nacismu.
O odstranění normalizační sochy sovětského vojáka se uvažuje už od devadesátých let. Jedním z argumentů je, že Rudá armáda Jaroměř přímo neosvobodila, v době jejího příjezdu už byli Němci pryč.
Zničení památníku bude podle BBC velmi pravděpodobně mnoha Rusy vnímáno jako vážná provokace. Ruské úřady žádnou oběť potopení lodi neoznámily a tvrdí, že celá asi 500členná posádka je naživu.
Novenko o své činnosti za války musel dlouho mlčet, teprve po roce 1989 se o něj začala zajímat média a obdržel řadu vyznamenání a ocenění. Dnes je mu 92 let a žije v Moravské Nové Vsi.
Řidičky, opravářky, ale i meteoroložky a překladatelky v oddělení, které odposlouchávalo komunikaci německých pilotů. To všechno dělaly za druhé světové války československé ženy v britské armádě.
Obvykle se v tehdejším centru povstalců Banské Bystrici sejdou desítky tisíc lidí. Letos je ale oficiální část programu včetně piety a proslovu prezidentky Čaputové otevřená jen pro pozvané hosty.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Oba padli do německého zajetí. Nikoliv v boji. Dlouhý zaspal a ztratil se jednotce. Holec nestačil ostatním Rudoarmějcům, kteří utíkali před německými tanky. Táhnul na zádech zraněného kamaráda.
„Když se na to podíváme, tak Stalin Polsko napadl ve chvíli, kdy nacistické armády bojovaly už ve středu země. A udělal to pod záminkou, že polský stát už neexistuje, což byla lež,“ řekl Plachý.
„V současném Rusku se vše, co se odehrává ve veřejném prostoru a v politickém životě, nějak vrací k odkazu ‚velikého vítězství‘,“ říká politický geograf Michael Romancov.
„Teroristický akt ve Vrběticích, za kterým stojí ruští agenti, nás nesmí nechat zapomenout hrdinství těch, kteří bojovali ve druhé světové válce za naši svobodu,“ sdělilo české ministerstvo zahraničí.
„Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit území protektorátu silně posílila, pokud přímo nezpůsobila, neochotu generála Eisenhowera v hloubi protektorátu vojensky zasahovat,“ říká historik.
Alexej Nikolajevič Kelin, procházející érou tuzemského socialismu s kádrovými kaňkami, se sto let po vzniku nezávislé protibolševické kozácké republiky na Donu stal kozáckým atamanem.