Policisté začali skupinu stíhat na podzim roku 2018, osm lidí tehdy skončilo ve vazbě. Kriminalisté tehdy informovali, že skupina získala trestnou činností stovky milionů korun.
„Dnes sem míří především Ukrajinci, jsou to lidé různých přesvědčení a původem z různých oblastí,“ popisuje bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová po návratu z Pobaltí.
V českém veřejném prostoru jsem zaznamenal určitá očekávání, že teď se už Rusové konečně proberou, když jde o jejich životy, a začnou proti Putinovu režimu pořádně buntovat.
Některé země jako Polsko, pobaltské státy, Finsko nebo Česko navíc navrhovaly plošně pozastavit vydávání víz ruským turistům, podle dalších členů unie je to však nepřijatelné.
Nejnovější plod kremelské propagandy je jen dalším produktem historického ruského mesianismu, jemuž ovšem v největší zemi světa podléhá kdekdo, píše Libor Dvořák.
Unie již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů. Ministři se dále dohodli, že v zemích unie nebudou uznávány pasy vydávané ruskými orgány v okupovaných územích.
Daný krok by znamenal, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování a získání víz do schengenského prostoru by tak pro ně bylo náročnější.
Resorty, hotely, bary a restaurace napříč světem postrádají ruské turisty. Ti mnohdy tvořili třetinu a více návštěvníků jejich podniků. Mnozí provozovatelé tak nyní musejí propouštět své zaměstnance.
Pochodu se podle policie účastnilo zhruba 5000 lidí. Akce, kterou pod názvem Rusové proti Putinovi pořádal Pražský ruský protiválečný výbor, se obešla bez problémů.
Měsíc trvající válka na Ukrajině proměnila nejen západní svět, ale proměňuje i samotnou Ruskou federaci. „Ruská společnost není rozhodně připravena na dlouhou a krvavou válku,“ uvádí rusista Příhoda.
V českém tisku se v pondělí dočtete, že Rusové přestávají prodávat své nemovitosti v Česku. Nemůžou se totiž dostat k penězům z prodeje, píše deník Právo.
Informační válka mezi ruskou a ukrajinskou stranou sílí. Rodinné vztahy jsou podrobeny těžké zkoušce a odlišný pohled na válku narušuje jejich dlouhotrvající vztahy.
Vlada Von Shatsová - která pochází z Ruska, zatímco její manžel z Ukrajiny - uvedla, že jim lidé do telefonu říkali, ať umřou, a že jsou „nacisti a fašisti“.
Pomalované výlohy ruských obchodů a slovní napadání. Velkou vlnu solidarity s Ukrajinou doprovází silné emoce namířené proti Rusům. Objevují se také případy agrese mířené proti Rusům žijícím v Česku.
Rusové mají v řadě asijských zemí teď problém dostat se k penězům na svých účtech. Na vlastní kůži tak pociťují dopad ekonomických sankcí i ve vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů od své země.
Podle novinářky Petry Procházkové není fronta pouze na Ukrajině, ale i v Rusku. Rusové se musí každý den vypořádávat s vlnami propagandy a režimem, ze kterého mají často strach.
Mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině začínají bolet i některé ruské studenty, kteří studují na vysokých školách v Česku.
Jako důvod prokuratura uvedla, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. Uskupení označilo postup úřadů za nezákonný a chce se proti němu odvolat.
Krypta je dosud jedinou stavbou svého druhu západně od hranic Ruska. Hroby kolem ní patří mezi Rusy k nejžádanějším. Za výpůjčku krypty platí pravoslavná církev 12 000 korun ročně.
Češi, kteří cestovali po Albánii v pronajatém autě od 1. do 11. května, jsou podezřelí z fotografování velitelství NATO na letecké základně Kuçova a cvičení amerických vojáků v Drači, uvedla IBNA.
Velká většina Rusů žijících v Česku hlasovala v nedávném referendu proti změnám ruské ústavy, které mají umožnit, aby prezident Vladimir Putin zůstal hlavou státu až do roku 2036.
Oběťmi spiknutí se podle obžaloby podané u federálního soudu v Pittsburghu stalo několik subjektů, včetně školy, ropné firmy a finančního ústavu First Commmonwealth Bank.