Inflace loni zasáhla všechny země Evropské unie, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v Unii. Nezaměstnanost ale byla v Česku v porovnání s EU nejnižší.
Ekonomika Polska mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta. Pomaleji rostlo Maďarsko a ještě pomaleji Slovensko. Česká republika je ve skupině jediná, která mezičtvrtletně vykázala hospodářský pokles.
V loňském roce bylo Česko zemí s nejprudším propadem reálných mezd v rámci všech zemí OECD. Průměrné reálné mzdy Čechům klesají už sedm čtvrtletí v řadě.
„Když se podíváme na dlouhodobější obraz Ruska, je výhled v důsledku sankcí ponurý, protože omezený přístup k technologiím poškodí výrobní kapacitu a růst produktivity,“ míní.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní mimo jiné závislá řada českých firem. Podle německé centrální banky se vrátila v letošním prvním čtvrtletí k růstu.
Oživování české ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 podle Mezinárodního měnového fondu narušily negativní hospodářské důsledky války na Ukrajině.
Meziroční růst HDP podpořila podle statistiků hlavně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měly na ekonomiku výdaje na spotřebu domácností.
Původně měly být údaje zveřejněny 18. října, to bylo však nezvykle odloženo až na dobu po sjezdu komunistické strany. Čínský prezident Si Ťin-pching si na něm zajistil již třetí funkční období.
Průměrná inflace bude činit 16,2 procenta. Stanjura řekl, že vláda do konce svého období dosáhne deficitu veřejných financí pod 3 procenta. Vláda také jedná o dani z mimořádných zisků pro tři sektory.
„Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, jednociferná inflace nakonec bude ještě ‚pozitivní výsledek‘,“ uvedl ekonom Seidler.
Po čtyřměsíčním propadu se začínají zlepšovat podmínky ve zpracovatelském průmyslu. Index nákupních manažerů (PMI) za listopad stoupl na 57,1 bodu z říjnových 55,1, informovala společnost IHS Markit.
Příjmy i spotřeba obyvatelstva výrazně stouply. Jeho celkové reálné příjmy vzrostly proti předchozímu čtvrtletí o 3,9 procenta. To je nejvyšší mezičtvrtletní růst v historii měření.
Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude centrální banka podle ekonomů pokračovat.
Globální ekonomika letos vzroste o 5,8 procenta, což by mělo vymazat většinu loňského propadu. Vyskytl se ale jiný problém: pandemie způsobuje další prohloubení dvourychlostního světa.
Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Ministerstvo také uvedlo, že veřejné finance letos skončí ve schodku 8,8 procenta HDP
Aktuálně nejsledovanější akciový index S&P 500 za rok vyrostl o 80 procent. Nasdaq, který zahrnuje technologické firmy, přidal ještě víc – přibližně 95 procent.
K růstu podle agentury AP napomohla celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu, ale také převzetí podílu na trhu od zahraničních konkurentů čelícím omezením.
Odhadovaný loňský růst v rozsahu 1,9 procenta by byl nejpomalejší od konce takzvané kulturní revoluce v roce 1976. Čína však bude zřejmě jedinou velkou ekonomikou světa, která loni rostla.
Analytici upozorňují, že britské hospodářství v posledním čtvrtletí roku znovu klesne, a to vlivem obnovené plošné uzávěry. Ta byla zavedena 5. listopadu a má skončit 2. prosince.
