Ve východoukrajinském městě žilo před válkou dost lidí, kteří si přáli připojit k Rusku. Takzvaný ruský svět tam ale zůstal, i když okupanti odešli. S místními mluvil reportér Martin Dorazín.
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami.
Mnoho ruských vzdělávacích serverů je nedostupných. Omezily se i výměnné pobyty studentů mezi Ruskem a Plzní. Katedry rusistiky a slavistiky proto hledají spolupráci v dalších evropských zemích.
„Jazyky jsou pro mě velmi sporná otázka. Proč se učit to, co není potřeba, pokud člověk nikdy nepojede do Londýna,“ prohlásil ve středu před novináři Konstantinov, předseda regionálního sněmu Krymu.
30. článek takzvaného jazykového zákona ukládá všem poskytovatelům služeb povinnost mluvit s klienty pouze v ukrajinštině, pokud zákazník nepožádá o komunikaci v jiném jazyce.
Pro Rusko, které ovládá separatistické Podněstří, odtržené od Moldavska v krvavé válce po rozpadu Sovětského svazu, je používání ruštiny důležité. A to i jako nástroj a příležitost k uplatnění vlivu.
Za deset let jde o nárůst o zhruba 43 tisíc dětí z původních přibližně 9100. Loni chodilo na ruštinu 52 tisíc školáků, tedy zhruba šestinásobek původního počtu.
Na základní školy se ve velkém vrací ruština. Počet žáků, kteří se ji učí, se za poslední čtyři roky víc než zdvojnásobil. V rozvrhu ji má přes 50 tisíc školáků. Na trhu totiž roste poptávka po rusky mluvících zaměstnancích a za větším zájmem stojí i zavedení dalšího povinného jazyka na druhém stupni základních škol.
Překladatelé Centra komiksů a vizuální kultury v Moskvě navrhují vytvoření slovníčku zvukomalebných slov pro překládání komiksů do ruštiny. Autoři této výzvy upozorňují, že při práci narážejí na problém překladu anglických výrazů jako „wow“ a „bang“. Ty se prý jen přepisují do azbuky, což ruští překladatelé komiksů považují za nevlastenecké. S návrhem se obrátili na Ústav ruského jazyka.
Česko uvažuje o zpravodajské televizní stanici, která by vysílala na Ukrajině. Kanál v ruštině by měl být alternativním informačním zdrojem pro tamní rusky mluvící Ukrajince. Ti jsou zejména na východu země pod vlivem ruské propagandy. Informaci přinesly Lidové noviny.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk je na východě země. Snaží se zklidnit situaci zejména v Doněcku, kde má v plánu jednat s představiteli místních správních úřadů a policie. Dnes také vypršelo ultimátum, které dostali vzbouřenci k vyklizení všech obsazených správních budov ve velkých průmyslových centrech. Proruští separatisté požadují referendum o federalizaci země.
Středoškoláci na Vysočině mají velký zájem o studium ruštiny. Slovanský jazyk, jehož výuka na českých školách výrazně ubyla zejména po listopadové revoluci v roce 1989, se tak postupně vrací zase na výsluní a začíná trochu vytlačovat i němčinu. V řadě škol je už nabídka výuky azbuky samozřejmostí, jinde se honem přidává.
Navštěvujete-li rádi čínské restaurace, pak vás často rozesmějí gramatické nebo stylistické chyby, které asijští majitelé dělají v jídelních lístcích. Například ‚zpečené kachny maso‘. Stejně se ale baví ruskojazyční turisté, když u nás dostanou menu v takzvané ruštině.
Demonstranti v ukrajinské metropoli Kyjevě se poprali s policií. Pořádkové síly se snažily dav rozehnat i pomocí granátů se slzným plynem. Lidé vyšli demonstrovat kvůli nesouhlasu se zákonem, který posiluje postavení ruštiny na Ukrajině.
Lotyšští voliči drtivou většinou odmítli v referendu přijetí ruštiny jako druhého oficiálního jazyka v zemi. Podle předběžných výsledků po sečtení poloviny odevzdaných hlasů bylo proti 80 procent voličů.
Angličtina jako povinný první jazyk na českých školách připomíná germanistům situaci s ruštinou před 25 lety. Podle Víta Dovalila z Ústavu germánských studií by měl stát žákům ponechat svobodu volby. Vládní expert na problematiku školství Daniel Mnich však argumentuje tím, že v dnešním světe patří angličtina mezi základní znalosti, bez nichž se člověk neobejde.
Němčina, ruština, francouzština nebo třeba i španělština by se v sedmé třídě mohly vyučovat povinně. Počítá s tím ministerstvo školství zhruba od školního roku 2012 až 2013. Nastavení výuky jazykového vzdělávání v České republice by mohlo dostát i principům vícejazyčnosti tak, jako je tomu v jiných evropských státech. Nápad se líbí i dětem.