Ruska Sofija Sapegaová byla v neděli zadržená s opozičním běloruským novinářem Ramanem Pratasevičem. Záznam s očividně nuceným prohlášením se objevil na běloruském provládní kanálu Žoltyje slivy.
Zadržení opozičního novináře z letu nad Běloruskem upozornilo na praktiky režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Jak příběh zapadá do situace v Bělorusku? A mohou něco změnit další sankce?
Běloruské úřady v neděli přiměly letoun společnosti Ryanair míří z Řecka do Litvy k nouzovému přistání v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče.
„Pokračuji ve spolupráci s vyšetřováním a přiznávám se k organizaci masových nepokojů (po prezidentských volbách) v Minsku,“ říká na videu šestadvacetiletý bloger Raman Pratasevič.
„Režim tím chtěl opozičníkům v zahraničí ukázat, že si nikdo nemůže být jist svou bezpečností,“ říká analytička, podle které případ novináře Ramana Prataseviče vyvolá debatu o nových pravidlech.
Babiš očekává, že to bude hlavní téma pondělní diskuse v Bruselu. Ministr zahraničí Kulhánek odpoledne řekl, že Evropa musí Bělorusku vyslat jasný signál, že jeho postup je naprosto nepřijatelný.
„Každá aerolinka si může naplánovat trasu podle svého uvážení a některým územím se tak úplně vyhnout,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz mluvčí Řízení letového provozu.
„Zdá se, že záměrem úřadů bylo odstranit novináře a jeho doprovod na cestě," řekl dnes výkonný ředitel Ryanairu. „Máme za to, že na letišti bylo také vyloženo několik agentů KGB,“ dodal O'Leary.
Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly Ramana Prataseviče zatknout. Ve vlasti mu podle ruských médií hrozí 15 let vězení.
„Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda.
V případě KLM komise schválila Nizozemsku pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun) a v případě aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun).
Aerolinky ale ve své výsledkové zprávě uvedly, že v odvětví letecké dopravy už vidí signály začínajícího oživení. Loňský rok letecká společnost označila za nejnáročnější ve své historii.
K incidentu došlo na trase mezi Londýnem a Oslem. Policie zadržela jednapadesátiletého Brita, který je podezřelý, že byl původcem hrozby, uvedla norská policie v prohlášení.
„Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost,“ vzkázal ve čtvrtek šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku přes internet.
„Je to ukázkový příklad, kdy bohatý členský stát EU ignoruje evropské dohody ve prospěch svého národního průmyslu a ke škodě chudších zemí,“ řekl ve čtvrtek v Dublinu šéf Ryanairu Michael O’Leary.
Ministerstvo dopravy s žádným jednotným požadavkem na bezpečné rozestupy v dopravních prostředcích nepočítá a nechává rozhodnutí na jednotlivých dopravcích.
Země omezí veřejné události, uzavře kina a divadla. Vláda také doporučuje vyhýbat se podávání rukou anebo objímání. Místní úřady také odložily semifinále Italského fotbalového poháru.
Plánované stávky znamenají dílčí prohru pro vedení podniku, které v posledních měsících uvádělo, že vleklé spory s piloty a palubním personálem z velké části vyřešilo, uvedla agentura Reuters.
Čistý zisk irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Holdings v prvním finančním čtvrtletí klesl o 21 procent na 243 milionů eur (6,2 miliardy korun).
Na internetu se objevily fotky z továrny, kde stojí úplně nové stroje v barvách společnosti Ryanair. Podle britské BBC to vypadá, že přinejmenším Ryanair chce od slova MAX raději úplně upustit.
Ryanair už dlouho zasahuje proti stránkám, které se snaží prodávat jeho letenky. Mluvčí Ryanairu se odmítl k situaci vyjádřit se zdůvodněním, že firma dosud neuzavřené právní záležitosti nekomentuje.
Stávky a nedostatek zaměstnanců v řízení letového provozu v loňském roce stály ekonomiku Evropské unie přes 450 miliard. Z hlediska zpožďování letů byl zároveň loňský rok nejhorší za téměř deset let.
České ministerstvo zahraničí doporučilo svým občanům sledovat aktuální informace o konkrétním leteckém spojení a počítat s omezením ostatních sektorů dopravy.
Spor se týká státní pomoci, kterou Ryanair obdržel v letech 2008 až 2009 v souvislosti s aktivitami na regionálním letišti Angoulême. Evropská komise tuto pomoc označila za nezákonnou.