„Jsme u historického okamžiku, kdy instalujeme první skupinu výtěrových hnízd pro candáta na Lipně,“ říká v pátek hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
V chovu lososů se objevují viry, které se množí ve svalovině a způsobují šednutí tkání. Jsou to tři různé viry. Norové a Skotové zkoušejí všechny možné strategie, aby potlačili jejich množení.
„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně.
Na husté síti v rybí líhni se zachytávají miliony drobných jiker. „Vznáší se ve vodě. Naberu vodu, abych jikry pročistil, pak ji sleju a přeliji jikry opatrně do válce,“ popisuje Zbyněk Janči.
Firma Forsea Food vypěstovala maso úhoře říčního z embryonálních kmenových buněk. Tento postup je podle firmy vhodný hlavně pro ryby a mořské plody, protože mají poměrně homogenní maso.
Už v 80. letech 19. století se začaly v Kodani objevovat malé restaurace, které obložené žitné chleby nabízely. Svou variantu obloženého chlebu mají i země po celé Evropě i Spojené státy americké.
Novou podobu lokality navrhovali s ohledem na zvířata. Vysázené dřeviny na poloostrově mají být útočištěm pro hnízdící ptáky, pro další jsou nachystané dřevěné budky na stromech.
Struktura masa pak zůstane krásně pevná. Pokud mrazíte v domácím mrazáku, který je nastavený na -18 stupňů, nebude to ono, míní zakladatel obchodu s rybami Marek Jírovec.
„Bujabézu u nás vařila babička. Připravovala ji tradičním způsobem. Bylo pro ni prostě nepředstavitelné, že bychom jedli bujabézu bez rybího vývaru s opečenými bagetkami,“ vysvětluje majitelka.
Nedostatek ryb vede i k tomu, že dnes už se nedá ve většině případů použít ani přírodní odchyt ryb pro získání genetického materiálu pro líhně. Každá líheň má vlastní chovné ryby, které obměňují.
„Měsíce předtím jsme varovali, že v letní sezoně může dojít k napadení. Naléhali jsme, že je třeba zastavit rybolov,“ vysvětluje ředitel organizace Hepca v Hurghádě.
Dešťová voda někdy teče do řek a potoků ve velkém množství. Ryby jsou vystaveny působení částic mědi, olova či zinku, případně dalších toxických látek.
Mnohdy do problémů zapadneme bez vlastního přičinění. Co však lze ovlivnit, je přístup ke stresovým situacím a mimo pozitivního myšlení je tu možnost pohlazení duše chutí výborné stravy.
Brno||Štěpánka Kadlečková|Příroda|Zprávy z jižní Moravy
Myslivci, včelaři a rybáři se obávají, že vyšší stupeň ochrany bude znamenat více omezení. Ministerstvo životního prostředí má do konce měsíce srpna rozhodnout, zda proces vyhlašování vůbec spustí.
Mrtvé ryby se v řece objevily minulou středu. O dva dny dříve na Ostravsku intenzivně pršelo a to vedlo k výplachu sedimentů z kanalizací a splachu z polí. Proto bylo v řece málo kyslíku.
Podle sdělení polského státního podniku Wody Polskie si jeho pracovníci dopoledne povšimli leklých ryb v hraničním úseku řeky Odry. Zatím není znám rozsah ani příčina úhynu.
Příprava je jednoduchá. Sledi bez hlavy a vnitřností se naloží do solného nálevu a nechají se fermentovat. Silný nálev vytáhne z ryb krev. Další nálev už je výrazně míň slaný.
Dalmácie je nádhernou částí Chorvatska, letecky kousek od Prahy, a já prodloužený víkend v Dubrovníku mohu nejenom po gastronomické stránce vřele doporučit.
Kontaminované vody unikaly do řeky Bečvy při její otravě postupně několik hodin, tvrdí znalecký posudek Jihočeské univerzity. Ve středu se jím zabýval vsetínský okresní soud, který havárii projednává.
Mrtvé zóny tvoří víc než čtvrtinu dna Baltského moře. Známá už je i první oběť – treska obecná. Úřady se ji snaží chránit zákazem lovu. Její populace už je ale značně zdecimovaná.
Status právnické osoby by měl řece zajistit možnost, aby mohla být zastupována před soudem. A to třeba v případech, jako byl ten loňský, kdy náhle uhynulo velké množství ryb.
Polští rybáři už čtvrtý rok v řadě nesmí lovit tresky v Baltu. Mnohé zákaz přivedl na pokraj bankrotu. Bez ochrany rybí populace ale hrozí, že tresky od pobřeží Polska zmizí.
Trofejní ryby putovaly na Českokrumlovsko zhruba 200 kilometrů. Jihočeští rybáři začali s vysazováním ryb před zahájením pstruhové sezony, budou v něm ale pokračovat i dál.