Před dvaceti lety zaútočila americká a britská vojska na Irák, aby svrhla režim tamního diktátora Saddáma Husajna. Analytik Tureček poukazuje na negativní dopady a erozi mezinárodního práva.
Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová jsou údajně odpovědní za nezákonné deportace ukrajinských dětí, proto Mezinárodní trestní soud zahájil jejich stíhání.
Dekret nicméně doporučuje udržet „odvahu a zdatnost v rozumných mezích“. Jednorázová výplata se také týká jen ruských občanů s bydlištěm v Zabajkalském kraji. Krajský rozpočet není totiž bezedný.
Bojová mise Spojených států trvá od roku 2003, kdy americká koalice podnikla invazi do Iráku pod záminkou existence zbraní hromadného ničení. Zbraně se nikdy nenašly.
Jaký smysl mělo zabít v době oficiálního míru generála jiného státu na území státu třetího? Je to šance pro Trumpovu prezidentskou kampaň za znovuzvolení.
Provoz v přístavu od středy stojí. Bezpečnostní síly proti protestujícím v noci na sobotu nasadily slzný plyn a stříleli ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno.
Zatčením bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna americkými jednotkami 13. prosince 2003 nedaleko města Tikrít skončilo jedno z nejintenzivnějších a nejsledovanějších pátrání v historii.
