„Politici se parodují sami,“ konstatuje teatrolog Vladimír Just se vzpomínkou na lánské ministerské schůzky prezidenta Miloše Zemana sedícího ve vitríně.
„Jen vás chci upozornit, že to začíná opravdu záběry z nahraného domácího porna.“ Žádná jiná věta asi nedokáže tak rychle a zároveň důkladně připravit na film jako tahle.
Timur Vermes přichází opět se společenskou satirou, která je skličující i komická zároveň. Realita uprchlických táborů se v ní setkává s cynickou senzacechtivostí médií a populismem politiků.
Myslím, že v Itálii nebo ve Španělsku, byl ne úplně dobře nastavený a ne dost robustní zdravotní systém. To se u nás nestalo, zvládli bychom i větší počty nemocných, říká Svatopluk Němeček.
„Já nic neumím. Šít roušky ani namíchat dezinfekci. Takže pokud můžu někomu pomoct tím, že si přečte něco vtipného a potěší ho to, tak to je jediná věc, kterou umíme,“ říká šéfredaktor blogu.
Poprvé o takzvaném bielefeldském spiknutí napsal v satirickém článku student Achim Held v roce 1994. Pochybnosti o tom, zda je město skutečné, v roce 2012 v žertu vyjádřila i kancléřka Merkelová.
Snímek se potýká s motivy holokaustu, židovstvím i žalostnou situací v literárním nakladelství. Josef Škvorecký, autor knižní předlohy, byl jeden z důvodů, proč film skončil v trezoru.
Moderátor politické satiry na německé veřejnoprávní televizi ZDF Oliver Welke se zaměřil na podezření, že Babiš před několika lety před vstupem do vysoké politiky zneužil evropské dotace.
Bookmakeři vypsali netradiční sázky. Například na to, že senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) příští rok uloví v Beskydech medvěda holýma rukama je kurz 50:1.
Islandský kreslíř Hugleikur Dagsson je známý svým jednoduchým stylem a opravdu hodně černým humorem. V češtině mu vyšly už čtyři knihy s názvy jako „A tomuhle se mám smát?“ či „To má být nějaký vtip?“
Kaczyński si sedá na gauč a míchá si svůj čaj. „Vetuji zákon o nejvyšším soudu,“ zazní z televize projev prezidenta Dudy. V obýváku pak vztekem létají i kočičí chlupy jeho mazlíčků...
Říká si Cynická obluda a politiky a Slováky obecně ve svých obrázcích nešetří. Možná právě proto se na ně měsíčně podívá i desetina země. A ze zábavy se pro Rada Ondřejíčka stalo živobytí.
Inscenace divadla Mana se tváří jako pohádka, sama se ale prezentuje jako hororový zážitek. „Stal se prezidentem, koupil si noviny a železniční tratě,“ prohlašuje hra v odkazu k Andreji Babišovi.
Pasáže satirické básně německého moderátora Jana Böhmermanna o tureckém prezidentovi Erdoganovi zůstávají v Německu nadále zakázané, rozhodnul zemský soud.
Satirický časopis Charlie Hebdo znovu rozvířil hladinu veřejného mínění. Otiskl zesměšňující kresby Alexandrovců, kteří zahynuli na palubě letounu Tu-154. Kresby vyvolaly v Rusku ostrou kritiku a znechucení. Na jedné z kreseb jsou členové sboru třeba na dně moře a u obrázku je titulek: „Po katastrofě: Rudá armáda získala nové publikum." Podle českého kreslíře a karikaturisty Štěpána Mareše to ale není nic překvapivého. Rusko není zvyklé na to, že si z něj někdo dělá legraci.
Německý satirik Jan Böhmermann, kterému hrozil soud za urážku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kritizoval podmínky, kterým čelí turečtí novináři a příznivci opozice. Jak řekl, ve srovnání s tím bylo jeho vyšetřování, které německá prokuratura v úterý zastavila, smutným vtipem.
Turecké ministerstvo zahraničí si kvůli satirickému pořadu v německé veřejnoprávní televizi NDR předvolalo německého velvyslance. Vysvětlovat musel píseň, která si utahovala z tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle německého ministerstva zahraničí ale velvyslanec tureckou stranu upozornil, že svoboda projevu a médií je v Německu nedotknutelná.
Francouzští televizní diváci budou od začátku října chudší o jeden významný satirický pořad, který se poprvé vysílal před sedmadvaceti lety. Dnes ho znají všichni pod názvem Les Guignols. Je postaven na gumové figurce moderátora, který komentuje dění v politice, společnosti a ve sportu. Pořad se bude vysílat už jen na placeném kanále a navíc z něj mizí i postavička tolik oblíbeného moderátora.
Tvůrcům francouzských gumáků Giuignols není nic svaté. Berou si na mušku každého bez ohledu na politickou nebo náboženskou příslušnost. Ani tragický útok na týdeník Charlie Hebdo jim nevzal chuť dělat si legraci ze všeho za všech okolností.
Satirický týdeník Charlie Hebdo, jehož redakci včera napadli teroristé, vyjde týden po útoku v milionovém nákladu. S odvoláním na právního zástupce redakce o tom píše francouzský server Le Monde. Solidaritu týdeníku vyjadřují i ostatní francouzské listy – dnes vyšly s černými titulními stranami.
V Egyptě končí všechna legrace. Takový vzkaz zanechal svým fanouškům komik Básim Júsuf, když krátce po prezidentských volbách ukončil vysílání svého satirického pořadu al-Barnámig. V době vlády islamistického prezidenta Muhammada Mursího čelil obvinění z urážky islámu. Po Mursího svržení ho zase stíhala obvinění z urážky armády. Komik podle svých slov už nedokázal čelit neustálým tlakům a se svou politickou satirou tak definitivně opouští egyptský éter.
Česká soda, kontroverzní projekt společnosti Febio s r.o. (režiséra Fera Feniče a jeho týmu), je bezpochyby jedním z průkopnických činů v oblasti polistopadové satiry. Často provokoval nevybíravými, mnohdy záměrně vulgárními a tvrdými útoky na konformismus a pokrytectví v médiích: od jalových politických debat a křečovitě vážného zpravodajství přes cukrkandlovou reklamu až třeba po známé normalizační seriály.
Španěly ani v době krize neopouští humor a zvlášť obyvatelé Cádizu jsou v tom opravdoví mistři. Během tamního karnevalu už tradičně svou nespokojenost s politikou, krizí a korupčními skandály glosují vtipnými písněmi.
Kvůli politické satiře bude muset polský mladík po dobu 15 měsíců vykonávat veřejné práce bez nároku na honorář. Soud potrestal Roberta Frycze za to, že na internetu záměrně zesměšňoval polského prezidenta Bronislava Komorowského. Případ vyvolal v zemi skandál.
Za politickou satiru dostal polský mladík patnáct měsíců veřejných prací. Soud totiž uznal, že záměrně na internetu zesměšňoval polského prezidenta Bronislava Komorowského. Podle některý Poláků se ale jedná o útok na svobodu slova.
Na divadelní prkna se vrací pokračování politické satiry o někdejší poslankyni Věcí veřejných Kristýně Kočí. A Studio Rubín dnes uvede premiéru satirického večera Blonďatá bestie II. – Blonďatá bestie vrací úder. Režisér Tomáš Svoboda tentokrát čerpal inspiraci v soudním procesu s Vítem Bártou.