Příjmy státu se v lednu snížily meziročně o 35 procent, zatímco výdaje podle ministerstva stouply o 59 procent. Příjmy z ropy a plynu se oproti lednu 2022 snížily o 46 procent.
Deficit státního rozpočtu na rok 2023 bude o 80 miliard korun nižší, než schodek na letošek. Během hlasování poslanci schválili přidání více než 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů.
„Jestli se mi to podaří, nevím,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o prosazení kroků, díky nimž by měl klesnout v roce 2024 strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun.
Německo chce v nadcházejícím roce hospodařit s větším schodkem, než původně ministr financí Christian Lindner předpokládal. Vyplývá to z návrhu, na kterém se v noci na pátek dohodl rozpočtový výbor.
Schodek státního rozpočtu se ze zářijových 270,9 miliardy zvedl na 286,7 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.
Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc, prohlásil ve sněmovně premiér Petr Fiala.
Je opravdu možné snížit rozpočtový deficit bez zvýšení daní? Které výdaje by měl stát nemilosrdně škrtnout? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal člen NERV a ekonom Dominik Stroukal.
Měla by se daň z mimořádných zisků týkat už letoška, nebo bude platit až od roku 2023? Na tom se koalice domluvila na schůzce v úterý a někteří přímí účastníci tvrdí, že už letos.
Měnit státní rozpočet vícekrát za rok se pomalu stává tradicí. Ten letošní zamířil do sněmovny už ve třetí verzi, navíc se schodkem, který po započtení všech koaličních návrhů činí 375 miliard korun.
Premiér Petr Fiala řekl, že zvýšení schodku pokládá za opodstatněné. Růst schodku reaguje na válečný konflikt na Ukrajině i zvyšující se životní náklady obyvatelstva.
Podle ekonoma Štěpána Křečka bude muset Česko do budoucna provést dramatické změny směrem ke konsolidaci veřejných financí tak, aby se vyrovnal strukturální schodek rozpočtu.
Návrh rozpočtu na rok 2023 předpokládá schodek 295 miliard korun. Přiblížil by se ke 400 miliardám, kdyby se do rozpočtu nezanesly mimořádné příjmy z emisních povolenek a z dividend státních firem.
Příjmové straně podle ministerstva financí pomohly vyšší daňové výnosy. Výdaje naopak prohloubily mimo jiné mimořádné valorizace důchodů nebo příspěvek na úhradu nákladů domácností za energie.
Poslanci pak ve čtvrtek navrhli přesuny uvnitř rozpočtu zhruba za 65 miliard korun. Především opoziční poslanci chtějí přidávat peníze například na školství nebo na kulturu.
Vládě nelze vyčítat liknavost. Stanovit stropy energetických cen a jejich případné financování z mimořádných daní jde těžko, když člověk neví, kam až se ceny dostanou, píše v komentáři Petr Holub.
Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Pozitivní zprávou podle je, že Česko eviduje nejnižší nezaměstnanost ze zemí unie.
ODS neví, jak zkrotit rozpočtový schodek, a nedokáže se ani zbavit starých stereotypů, které v 90. letech razila jako pravicovou politiku, a to tak silně, až přešly do krve statisíců lidí.
„Ten deficit se přibližně takto pohybuje, ale mohou tam být ještě nějaké změny. Některá jednání ještě probíhají,“ řekl k deficitu ministr vnitra a první vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
Deficit státního rozpočtu ke konci června klesl na 183 miliard korun z květnových 189,3 miliardy korun. Loni ke konci června rozpočet vykázal schodek 265,1 miliardy korun.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy korun. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun.
Bude nutné zvýšit schodek státního rozpočtu o osm miliard, píše deník E15. A lékárny by ve vybraných případech mohly znovu začít s dovozem léků, informuje Mf Dnes. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
„Ceny rostou a vláda ani nehne prstem, aby lidem pomohla.“ Takové obvinění získává stále větší ohlas. Vláda ho ovšem musí odmítnout, protože sociální kompetence je dnes tím, co vyhrává volby.