Polští právníci a bojovníci za lidská práva znovu debatují o potřebě změny definice znásilnění. Diskusi v zemi vyvolal případ ženy, kterou na konci února v centru Varšavy sexuálně napadl muž.
Protesty zemědělců proti unijní klimatické politice provázely doposud největší násilnosti. Při potyčkách utrpělo zranění čtrnáct policistů. Policisté ale zadrželi celkem 55 lidí, z toho 26 ve středu.
Před budovou polského Sejmu došlo k potyčce mezi poslanci Práva a spravedlnosti a parlamentní stráží. Poslanci PiSu se snažili dovnitř provést Mariusze Kamińskiého a Macieje Wąsika.
Polská veřejnoprávní média se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv tehdy vládnoucího Práva a spravedlnosti, přičemž strana jejich vedení obsadila svými lidmi.
Tusk a jeho ministři přijeli k prezidentskému paláci autobusem v bílé a červené barvě polské vlajky a s nápisem: „Děkujeme ti, Polsko!“ Vítali je jásající příznivci, popsala AP.
Poslanec Grzegorz Braun řekl, že se za své chování nestydí. Později od řečnického pultu prohlásil, že „není možné, aby se v polském Sejmu odehrávaly akty talmudického kultu“.
„Děkuji Polsko, je to opravdu nádherný den. Ne pro mne, ale pro všechny, kteří dlouhá léta věřili, že ještě bude líp a že zaženeme temnotu a zlo. Díky vám se to stalo,“ řekl Tusk.
Dovětek, který se objeví ve stanovách TVP, polského rádia a agentury PAP, je o tom, že v případě zahájení likvidace média se všichni členové představenstva média stanou likvidátory.
Komise měla postihovat zejména bývalého premiéra Tuska, který vedl polskou vládu v letech 2007 až 2014. Vláda Práva a spravedlnosti předešlou vládu několikrát obvinila, že rozvíjela vztahy s Ruskem.
Morawiecki, který je polským premiérem od prosince 2017, má nyní dva týdny na to, aby v Sejmu vystoupil s programovým prohlášením svého kabinetu a požádal o důvěru.
Opoziční strany se v koaliční smlouvě zavázaly zrušit některé sporné zákony prosazené PiS, které vyvolávaly kritiku v souvislosti s dodržováním demokratických norem, jakož i práv žen a menšin.
Polský prezident Andrzej Duda v pondělní večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Vyjádřil se tak po dvoudenních konzultacích se stranami, které vstoupily do nového Sejmu, klíčové dolní komory parlamentu. Prezident uvedl, že první zasedání nového Sejmu svolal na 13. listopadu.
„Voliči PiS navíc nejsou žádný ‚beton‘. Rozumí systému, že se střídají dvě strany,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz historik a polonista Jan Škvrňák, podle kterého začali mít vlády PiS dost i nevoliči.
Podle oficiálních údajů není jasné, kolik která strana získá mandátů v Sejmu. Z odhadů výsledků ale vyplynulo, že Právo a spravedlnost zřejmě nedosáhne na většinu potřebnou k sestavení vlády.
Opoziční Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice v 460členném Sejmu obsadí podle odhadů institutu Ipsos pro televizi TVN24 248 křesel. Právu a spravedlnosti připadne 200 mandátů.
Obracejí se na ně známí z celého Polska, jestli by jim nepomohli zařídit potrat v Ostravě. „V každé politice je něco, ale tam je to prostě hardcore, tam už nedbají na lidský život,“ myslí si Izabela.
Ve volbách může dojít k urnám na 29 milionů Poláků v celkem 31 tisícíh volebních místech. A to třeba i mimo území Polska. V zahraničí letos plánuje hlasovat podle informací úřadů na 600 tisíc lidí.
Podle opozice má vláda tomu faktu přizpůsobit politiku. Strana Právo a spravedlnost, která si ve volbách znovu věří na vítězství, se ale opírá o silnou voličskou skupinu zejména starších.
V polských volbách budou hlasovat stovky tisíc mladých lidí, kteří vyrostli v mocenském sporu Práva a spravedlnosti a Občanské platformy. Generace se vyznačuje nenávistí k vládě posledních osmi let.
Pozměněný zákon požaduje, aby komise prověřila, zda v letech 2007 až 2022 politici pod vlivem Ruska nepřijali rozhodnutí, která by mohla ohrozit bezpečnost Polska.