Hlavní hrozby pro Severoatlantickou alianci: režim Vladimira Putina, Čína a hybridní útoky. Ke 20 letům členství Česka v NATO to v pondělí řekl americký velvyslanec v ČR Stephen King.
Severní Amerika a Evropa dnes spolupracují víc než dřív, konstatoval generální tajemník NATO. „Je to jasné poselství Rusku, myslím, že ho vnímají,“ dodal.
Na Václavském náměstí v centru Prahy přibližně stovka lidí protestovala proti NATO a proti členství ČR v této alianci. Akci svolalo České mírové hnutí za podpory iniciativy Ne základnám.
Severoatlantická aliance se musí víc zaměřit na boj proti hybridním hrozbám ze strany Ruska. Vztahy mezi aliančními zeměmi a Moskvou v poslední době zhoršila hlavně kauza Skripal.
V Česku vznikne satelitní centrum pro tuzemskou armádní rozvědku a NATO. Středisko může zpracováním snímků z družic pomoci i záchranářům při sledování živelních pohrom.
Rusko ve čtvrtek na jednání Rady NATO v Bruselu seznámilo velvyslance zemí Aliance s počty svých a běloruských vojáků, kteří se mají v září zúčastnit rozsáhlého cvičení Zapad 2017.
V Bruselu začal summit NATO. Lídři států NATO se na schůzce shodli, že se aliance zapojí do mezinárodní koalice bojující v Sýrii a Iráku proti Islámskému státu.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v pátek jednal s předsedou vojenského výboru Severoatlantické aliance Petrem Pavlem. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany. Telefonický rozhovor byl prvním kontaktem ruského velení se zástupcem NATO po zmrazení vojenských styků v dubnu roku 2014, které bylo důsledkem ruské okupace ukrajinského Krymu.
Vojáky Severoatlantické aliance rozmístěné v Pobaltí kvůli odstrašení Ruska před případnou invazí varoval šéf estonské rozvědky, aby si dávali pozor, protože Rusko proti nim může nasadit „celý arzenál prostředků". Ten sahá od vyprovokovaných rvaček v hospodách přes „tradiční sexuální pasti" až po hackerské útoky a počítačovou špionáž, a to vše proto, aby se zkompromitovalo posílení východního křídla NATO.
NATO vyšle do Černého moře další lodě, letadla a vojáky. Na zasedání v Bruselu to schválili ministři obrany Aliance. Jejich počty generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nezveřejnil, jejich úkolem bude v Černomoří cvičit a monitorovat situaci. Opatření je dalším projevem strategie odstrašování Ruska, kterou NATO podle Stoltenberga hodlá dál vést. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina aliance takovými kroky Moskvu provokuje a snaží se vyvolat konfrontaci.
Severoatlantická aliance a Evropská unie budou těsněji spolupracovat. V Bruselu to schválili ministři zahraničí zemí NATO a zástupci členských států unie. Spolupráce by měla platit při boji proti hybridním a kybernetickým útokům, společných námořních operací nebo vyzbrojování.
Severoatlantická aliance vyšle čtyři prapory do Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Po prvním dni varšavského summitu to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Tématem jednání byly také vztahy NATO a Ruska. Podle Stoltenberga by Rusko nemělo a nesmí být izolováno. Aliance dle jeho slov stojí o konstruktivní dialog s Moskvou.
V Polsku začal dvoudenní summit Severoatlantické aliance, která chce zlepšit vztahy s Ruskem. Varšavský summit by měl zároveň podle očekávání schválit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Aliance se tak snaží vyslat signál, že Evropa a Severní Amerika chrání všechny spojenecké země proti možným hrozbám. Upřesnil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Turecko má plnou podporu ostatních zemí Severoatlantické aliance ve svém sporu s Ruskem. Po schůzce s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zároveň vyzval Turecko i Rusko ke zmírnění napětí. Ankara a Moskva jsou ve sporu od minulého týdne, kdy turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku.
K vyřešení incidentu způsobeného sestřelením ruského bombardéru Tureckem je třeba diplomacie a zklidnění. Po mimořádné schůzce velvyslanců zemí Severoatlantické aliance to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Stíhačky Gripen české armády znovu poletí na Island. O další nasazení letounů požádala Severoatlantická aliance. Zítra ministerstvo obrany upřesní, kolik stíhaček na ostrov pošle.
Přesně před 14 lety vstoupila Česká republika do NATO. Severoatlantická aliance se rozšířila o tři země bývalého východního bloku. Spolu s Českem do ní vstoupilo ještě Polsko a Maďarsko. Jednalo se o první rozšíření po studené válce. V současnosti má NATO 28 členů.
Ochranu státu a spojenců je třeba zajistit i přes doléhající hospodářskou krizi. Tento názor převažuje v diskusích Parlamentního shromáždění Severoatlantické aliance, které se letos koná v Praze. Je to právě 10 let po pražském summitu NATO, který se poprvé sešel v bývalé členské zemi Varšavské smlouvy. Jedním z témat jednání poslanců z členských zemí NATO je financování společné alianční obrany.
Ve vzdušném prostoru České republiky bude deset dnů rušno. V pondělí začne naostro cvičení vzdušných sil NATO Ramstein Rover 2012. Největší letecké manévry Severoatlantické aliance startují z letecké základny v Náměšti nad Oslavou a dotknou se celkem sedmi krajů – především Vysočiny, Jihočeského a Olomouckého kraje.
Nový přístup k zajištění kolektivní obrany zemí Severoatlantické aliance v podmínkách hospodářské krize - to bude jedno z hlavních témat květnového summitu NATO v Chicagu. Jak společnou bezpečnost zajistit co nejúčinněji a zároveň přitom neplýtvat penězi, o tom v Bruselu jednají ministři obrany a zahraničí členských zemí Aliance. Hlavní myšlenkou je spojovat prostředky a schopnosti jednotlivých zemí, aby se ušetřily výdaje na obranu.
Část syrské opozice volá po vyhlášení bezletové zóny nad Sýrií i po vojenských útocích Severoatlantické aliance proti režimu prezidenta Asada. Aktivisté poukazují na to, že podobně Západ podpořil protivládní hnutí a ozbrojené vzbouřence v Libyi. Žádosti o zahraniční pomoc byly jedním z hlavních hesel pátečních demonstrací po celé Sýrii. Část opozice ale naopak tvrdí, že cizí intervence by podnítila nacionalismus, a nahrála by tak Bašáru Asadovi.
Velení v Severoatlantické alianci se zjednoduší. Její fungování bude levnější. Ministři obrany členských zemí NATO se na schůzce v Bruselu odhodlali zrušit část velitelství a jiná přemístit, nebo změnit jejich úlohu.
Severoatlantická aliance potřebuje odtučňovací kúru. Jak ji aplikovat, o tom by měli rozhodnout ministři obrany 28 členských zemí na své schůzce v centrále NATO v Bruselu. Sbor 13 tisíc pracovníků ve velitelských strukturách Aliance se má výrazně zredukovat. Ze 14 na 3 má také klesnout počet aliančních agentur, které hospodaří se stovkami milionů eur ročně.
