Evropa se dnes vzbouřila proti úsporám a škrtům. Den evropské mobilizace, jak ho odborové centrály nazvaly, ale místy provázely násilnosti a střety s policií. V řadě zemí byla ochromena doprava a lidé s transparenty zaplnili ulice a náměstí.
Řekové budou dál šetřit. Řecký parlament včera po bouřlivé desetihodinové debatě schválil nový úsporný balíček. Závisí na něm čerpání další části mezinárodního záchranného úvěru i setrvání země v eurozóně. Opozici se nepodařilo prokázat protiústavnost návrhu.
Přepracovaný návrh státního rozpočtu se nelíbí opozici, podnikům i většině ministerstev. A ve společném prohlášení se proti nim ohradila také Česká konference rektorů, Akademie věd a Rada vysokých škol. Podle místopředsedy rady Jiřího Zlatušky by další snížení příjmů vysokých škol už ohrozilo kvalitu výuky.
Kvůli novému návrhu rozpočtu se mimořádně sejde vláda. Kabinet bude jednat o přepracované verzi ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09. Ten počítá s výraznými škrty. Vláda se k rozpočtu vrací poté, co se nedohodla se skupinou rebelů ODS na zvýšení daní.
Portugalcům dochází trpělivost. Vláda oznámila další škrty, drastické zvýšení daně z příjmu a v úmyslu má také propustit zhruba 12 tisíc státních zaměstnanců. Všechna tato opatření jsou ale podle ministra financí Vitora Gaspara nezbytná ke stabilizaci ekonomiky a splacení půjčky od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky ve výši 78 miliard eur. Portugalci si to však nemyslí a začínají se proti vládním opatřením vzpírat.
Španělé byli tuto neděli už poněkolikáté znovu v ulicích. Demonstrace se sešly 55 městech po celé zemi. Byly namířené proti rozpočtu na příští rok, který už vláda schválila, a také proti plánům na další škrty a reformy. Odboráři hrozí generální stávkou.
Italové si budou dále utahovat opasky. Italská vláda premiéra Maria Montiho, která pozdě večer získala důvěru dolní komory parlamentu, by teď měla urychlit prosazení výdajových škrtů pro letošek ve výši více než 4 miliard eur, v přepočtu tedy asi 100 miliard korun.
Řečtí politici se nedokázali shodnout na nových úsporách. Dvě levicové strany vládní koalice totiž požadují rozložení škrtů na čtyři roky, zatímco původně měla vláda ušetřit 11,5 miliardy eur už v příštích dvou letech. Premiér Antonis Samaras ale podle deníku Kathimerini nehodlá ustoupit.
Redukce a rušení přebytečných agend státní správy a úřadů by měly v roce 2014 přinést státu 12 miliard a v roce 2015 přes 24 miliardy korun. Vicepremiérka Karolína Peake, která má tento úkol ve vládě na starosti, však od ministrů zatím dostala návrhy škrtů jen asi za 600 milionů korun.
Největší česká výzkumná organizace Akademie věd by mohla v příštím roce přijít zhruba o 300 milionů korun. Počítá s tím jeden z návrhů rozpočtu na financování vědy v roce 2013, který dnes projedná vláda.
Italové mohou své vládě radit, na kterých výdajích by měla šetřit. Premiér Mario Monti nechal zřídit zvláštní internetovou stránku, na kterou můžou občané posílat své tipy na úsporná opatření.
Vláda Petra Nečase se chce po obnovení mandátu soustředit hlavně na prorůstová opatření. Na dnešní ideové konferenci ODS v Českých Budějovicích premiér uvedl, že vláda plánuje pokračování programu zateplování domů Zelená úsporám, snížení daní firmám, které budou spolupracovat s vysokými školami nebo například sdílení pracovních míst. Nečas odmítl protesty odborářů, že si země vede špatně.
Nizozemští politici se ani dnes nedohodli na rozpočtových úsporách a zemi tak zřejmě čekají předčasné parlamentní volby. Premiér Mark Rutte navzdory tomu stále hledá cestu, jak jim předejít.
Až nečekaně klidný byl rozhlasový Speciál Martina Veselovského po dnešní demonstraci Stop vládě. V nové budově Národní muzea v Praze debatovali ministr financí Miroslav Kalousek, předseda ČKMOS Jaroslav Zavadil, filosof Václav Bělohradský a ekonomický expert Aleš Michl.
Bezprostředně po odborářské demonstraci na Václavském náměstí se uskutečnila v Národním muzeu debata o reformách v rámci rozhlasového Speciálu Martina Veselovského.
|Jaroslav Skalický, Martin Hromádka, Lucie Maňourová|Zprávy z domova
Pomoc hasičů při vyproštění z výtahu, dovoz pitné vody, shození rampouchů ze střechy nebo zlikvidování hnízda sršňů už možná brzy nebudou zadarmo. Zpoplatnění služeb je jednou z cest, jak nahradit příjmy, které stát hasičům v rámci úspor seškrtá. V následujících dvou letech se má jejich rozpočet snížit o 1,5 miliardy korun.
Úsporná opatření se nepřipravují jen v Česku, ale také na Slovensku. Nová vláda Roberta Fica musí ušetřit jednu a půl miliardy eur, aby do příštího roku stlačila schodek veřejných financí pod tři procenta HDP. Zatímco český kabinet plánuje při úsporách především omezovat státní výdaje, slovenská vláda sází hlavně na zvýšení příjmů státu, tedy na vyšší daně.
Asociaci samostatných odborů se nepodařilo přesvědčit ministra financí Miroslava Kalouska, aby vláda ustoupila od rozpočtových škrtů. Odbory se ostře staví hlavně proti zvyšování DPH a zastavení valorizace důchodů. Ministr ale na setkání uvedl, že vláda svůj postoj změnit nehodlá. Odboráři tak znovu zopakovali, že budou 21. dubna stávkovat.
|Igor Maňour, Veronika Sedláčková, Kateřina Kozmová|Zprávy z domova
Vláda přijala úsporná opatření, která mají v příštích letech udržet rozpočtový deficit pod úrovní tří procent HDP. Škrty pocítí všichni, opatření má ale platit jen tři roky.
Další vládní krize definitivně končí. Ministři potvrdili úterní dohodu koaličních lídrů a schválili plán ekonomických škrtů a úsporných opatření na příští dva roky. Ta mají udržet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty HDP. Jde o kombinaci úspor a zvýšení daní.
Velkou demonstraci proti vládním škrtům svolávají na středu 30. května do Prahy důchodci. Do ulic vyjdou senioři vůbec poprvé v historii. Protesty chtějí donutit vládu, aby neměnila systém vypočtu penzí.
Jednání o škrtech ve státním rozpočtu se přesouvá na půdu tripartity. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů budou debatovat o chystaných úsporných opatřeních vlády na příští dva roky a také o národním programu reforem. Odbory nesouhlasí například se zvýšením daně z přidané hodnoty nebo zpomalením růstu penzí.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) netrvá na navrhovaných škrtech ve výši 4,5 miliardy ve školství. Kalousek to připustil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim chystané škrty, které ministerstvo financí navrhuje ve výši 4,5 miliardy korun. Podle odborářů už ale není ve školství kde brát.
Pomalé tempo našeho hospodářství se bude vláda snažit vykompenzovat zmrazením některých výdajů. Celkově bude muset ušetřit třiadvacet a půl miliardy korun, pokud bude chtít dodržet schodek státního rozpočtu na plánovaných sto pěti miliardách korun. Na programu dnešního jednání je i hledání cesty, jak zdanit majetek jednotlivců, kteří daním úspěšně unikají.
Dluhovou krizi v eurozóně nevyřeší jen tvrdé škrty. To dnes v Římě pravděpodobně uslyší německá kancléřka Angela Merkelová. Ta se sejde s předsedou italské vlády Mariem Montim. Ten tvrdí, že Evropa musí vedle úspor také podpořit hospodářský růst.
|Tomáš Medek, Jakub Šídlo, Veronika Sedláčková, Martin Hromádka, Kristina Winklerová|Zprávy z domova
Odbory varují, že ohlášené úspory, které mají udržet rozpočtový deficit v plánovaných mezích, můžou zhoršit ekonomickou situaci. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnili představitelé Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Ruský miliardář a vlastník několika britských deníků Alexandr Lebeděv plánuje kvůli finančním problémům škrty v médiích. Opatření se podle všeho dotknou i ruského opozičního listu Novaja Gazeta, který finančník spoluvlastní. Podle Lebeděva souvisejí problémy s prověrkami, kterými prý ruské úřady paralyzují jeho finance.