„Pytláctví je hlavní hnací silou úbytku populace slonů savanových a pralesních ve střední Africe,“ vysvětluje Arthur F. Sniegon - třinecký rodák, biolog a zakladatel organizace Save Elephants.
Není jasné, proč sloni opustili své obvyklé prostředí a vydali se na dlouhou cestu. Podle některých expertů mohl stádo vést nezkušený vůdce, jiní se domnívají, že možná hledají nové životní prostředí.
Migrující skupina slonů hledají více prostoru, což je palčivý problém, protože za posledních 20 let se rozloha půdy dostupné pro slony zmenšila o 40 procent.
Možným vysvětlením neobvyklého chování slonů, kteří podnikli nejdelší zaznamenanou migraci tohoto druhu v Číně, je postupné nahrazování jejich domovského prostředí zemědělskými plodinami.
„Pravidlo číslo jedna je nikdy neutíkat, jinak uvidí, že se jich bojíte. Musíte se zastavit. Zadruhé, zvířata vás nesmí ucítit, takže musíte neustále kontrolovat vítr, jestli nejde od vás k nim.“
Toxiny byly původně vyloučené, protože žádný jiný druh otrava nepostihla. Vědci si však myslí, že by sloni mohli být náchylnější, protože tráví hodně času koupáním a pijí velké množství vody.
Vyloučen byl i antrax, který v oblasti řeky Okavango divoká zvířata občas postihuje. Někteří sloni působili při pozorování organizace Sloni bez hranic dezorientovaně a měli potíže s chůzí.
Vedení zahrady chce udělat projekt pro chov sloních samců. Jednak proto, že masivní zvířata jsou pro lidi atraktivní, a také proto, že jde podle ředitele Romana Končela o nejlevnější variantu.
Šest slonů asijských dostalo po dvou plastových kbelících, kde v jednom bylo v různém poměru víc slunečnicových semínek než ve druhém. Kbelíky měly otvor, kterým mohl ven unikat pach.
Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců.
Chobotnatci patřili ke stádu 13 slonů, kteří se při hledání potravy přiblížili k vesnici Kamalanga ve státě Urísa. Zvířata usmrtilo elektrické vedení, které v místě položila železniční společnost.
Keňský prezident Uhuru Kenyatta dnes zahájil sloní summit. V Keni se setkávají lídři afrických zemí spolu s podnikateli i vědci. Cílem je hledat řešení jak bojovat s pytláctvím a zabránit vyhubení afrických slonů. Na závěr summitu Keňa spálí skoro všechny své zásoby zabavené slonoviny.
Drezúra šelem a dalších velkých zvířat bude v Nizozemsku nejspíš už brzy minulostí. Tamní vláda se chystá chov některých savců v cirkusech zakázat. Nizozemská vláda totiž drezúru divokých zvířat považuje za neetickou.
Návštěvníci Zoo Ostrava pomáhají zachraňovat sloní životy. Třeba i několika málo korunami mohou přispět německým vědcům na výzkum zatím nevyléčitelných onemocnění. Ostravští zoologové dobrovolnou sbírku spustili i kvůli malému slůněti, které od narození bojuje o život.
Populace afrických slonů povážlivě klesá. Pytláci zabijí ročně více zvířat, než kolik se jich narodí. Na vině je rostoucí poptávka po slonovině v Asii. Keňský sirotčinec se snaží tento trend zastavit.
Ne všechny stromky stihli před Vánoci obchodníci prodat, zbylé kusy přesto nepřijdou nazmar. Využití najdou právě teď v lednu. Na jídelníčku je mají třeba zvířata v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Nejvíce tam chutnají překvapivě slonům africkým.
V zoologické zahradě v Troji se dnes slavnostně otevřou nové pavilony pro slony a hrochy, návštěvníci budou moci například pozorovat hrochy pod vodou. Široký doprovodný program nabízí srílanskou a českou lidovou hudbu i očekávané křtiny malého slůněte.
Své jméno dnes dostane v pražské zoo zahradě slůně, které se narodilo v únoru. Jeho matka Donna patří zahradě v Ústí nad Labem, tam ji ale neuvidíte. Ústecká zoo totiž nemá pro chov slonů vhodné podmínky. A město zatím v přípravách na stavbu nového slonince nepokročilo.
Celníci v keňském přístavu Mombasa zadrželi rekordní množství podloudně převážené slonoviny. Dvě tuny klů v přepočtu asi za 20 milionů korun měly směřovat k zákazníkům do Indonésie. Barbarské pytláctví v afrických národních parcích je znovu na vzestupu a ani vyspělejší země kontinentu, jako je právě Keňa, se mu nedokážou účinně bránit.
Světový fond na ochranu přírody odebral čestné předsednictví španělskému králi Juanu Carlosovi I. Provinil se prý výpravou na lov slonů do Botswany ze začátku letošního roku.
Slonice Shanti z pražské zoologické zahrady není úplně obyčejnou slonicí. Účinkovala ve filmu a nyní úspěšně tvoří abstraktní obrazy. Zoo připravila Shanti výstavu s názvem Tvůrčí retrospektiva. Vystavená díla jsou na prodej a výtěžek z akce poputuje na pomoc slonům na Srí Lance.
Kdo se vyzná v tlačenici, umí prodat všechno a zvlášť, když to dobře zabalí. Třeba takový trus, to je skvělý artikl. V pražské zoo sbírají každý den stovky kilogramů sloního trusu, už přes rok ho prodávají a za tu dobu se z něj stal zahrádkářský pojem. Tygří moč či lví exkrementy však zoo prodávat nebude.
Do pražské zoologické zahrady přibyly dvě nové slonice. 25letá Donna a její tříletá dcera Tonya dorazily z nizozemského Rotterdamu. V zoo je tak nyní celkem pět slonů, návštěvníci je ale ještě nějaký čas neuvidí.
Španělský král Juan Carlos se omluvil za účast na lovu slonů v Botswaně. O monarchově soukromé cestě do Afriky, kterou podnikl v době velkých ekonomických problémů své země, se média dozvěděla až poté, co si tam král zlomil kyčel a museli ho operovat. Veřejné mínění se k jeho jednání postavilo velmi kriticky.
Genetická analýza konečně potvrdila, že slon pralesní by měl být klasifikován jako samostatný druh. Od slona afrického se liší víc než slon indický od mamuta.