Úkaz v Česku začne v 11.11 SELČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Maximum jevu v Česku nastane mezi 12.14 až 12.27 SELČ.
V pátek se dočtete, že Čechům chybí vitamin D, píše Deník. Zavádění dronů do zemědělství v Česku brzdí legislativa, píšou Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Jednou z funkcí kamery dalekohledu je blokovat světlo z jasných objektů, takže jde pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti.
Primář dermatovenologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Spyridon Gkalpakiotis pro server iROZHLAS.cz odpovídal na otázky spojené s nebezpečím slunečního záření a rakovinou kůže.
Předpověď Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že Česko čeká tento týden převážně oblačnost, místy se srážkami. V pátek mohou nastat i tropické teploty, o víkendu bude oblačno až zataženo.
„Tento výsledek poskytuje ohromující důkaz, že tento objekt je skutečně černá díra, a poskytuje cenná vodítka k pochopení toho, jak fungují takovíto obři,“ uvedl mezinárodní tým projektu.
„Zatmění“ na Marsu probíhá podstatně kratší dobu, než trvá tento úkaz typicky na Zemi, a Slunce při něm není zastíněno úplně. Phobos je totiž 157krát menší než Měsíc.
Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy Neptun.
Hvězda ze souhvězdí Velké medvědice je vzdálená od Země přibližně 241 světelných let. Vědci ji využijí k zaostření všech 18 segmentů primárního zrcadla teleskopu.
Vědci zkoumali vzorky pozůstatků ze sluneční bouře uchované v ledu. Zjistili, že k ní došlo v době slunečního minima, kdy by aktivita Slunce měla být malá.
Teleskop je moc velký na to, aby se vešel vcelku do rakety, takže cestoval složený a je třeba ho sestavit až „na místě“. Rozvinutí tepelného štítu se považovalo za nejobtížnější z jednotlivých kroků.
Mezinárodní tým vědců v pondělí v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu.
Americká vesmírná agentura původně chtěla Webbovu observatoř vypustit už v roce 2007. Letos se měl start nejprve uskutečnit v březnu, ale kvůli pandemii byl přesunut na listopad a pak na 18. prosince.
Sonda ve skutečnosti korónou proletěla již v dubnu během osmého z plánovaných 24 obletů kolem Slunce. Trvalo několik měsíců, než se data k vědcům dostala a několik dalších jejich ověření.
Pranostiky vycházejí z lidové tvořivosti a jsou založeny na pozorování počasí v určitém období. Většina z nich je snadno vysvětlitelná. U pranostiky s Lucií to ale tak jednoduché není.
Znalost toho, jak se rostliny otáčejí za sluncem, se může hodit třeba ve šlechtění nových plodin, které tak mohou mít vyšší výnosy. K tomu ovšem vede ještě dlouhá cesta aplikovaného výzkumu.
V roce 1898 stavbu nepatrně odkryla německá expedice vedená archeologem Wilhelmem von Bissingem. Ale tehdy to považovali za součást Niuserreova chrámu a ne za úplně jinou a starší.
Mladá fronta Dnes uvádí, že možný budoucí ministr obchodu a průmyslu Věslav Michalík ze Starostů a nezávislých má v akciích a cenných papírech přes 400 milionů korun.
„Polární záře nastala, ale byla vidět pouze ze severských zemí a nebyla ani příliš silná, měla nazelenalou barvu. Od nás pozorovatelná nebyla,“ uvedl astronom.
„Pokud bude geomagnetická bouře tak silná, jak astronomové předpovídají, bude záře pozorovatelná z našich končin nízko nad severním obzorem s největší pravděpodobností už po setmění,“ uvádí vědec.
Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě nedostal. Sonda bude 12 let zkoumat takzvané Trojány - tělesa, která obíhají Slunce na oběžné dráze planety Jupiter.
Satelity nesvítí, ale odrážejí paprsky Slunce. Čím jsou na oběžné dráze níž, tím je to světlo viditelnější. Podle jedné studie může světlo odrážené satelity jednou zastat až 10 procent noční oblohy.
Vědci z Tchaj-wanu zkoumali hypotetickou možnost, že by civilizace kolem černé díry vytvořila takzvanou Dysonovu sféru, kterou už astronomové hledají u hvězd desítky let.
Letošní pozorování oblíbeného přírodního úkazu nenaruší ani svit Měsíce, který bude ve fázi úzkého srpku. Sledování meteorického roje doprovází napříč Českem veřejné akce pořádané nejen hvězdárnami.
„Planeta je zajímavým úkazem, protože se mnohem více podobá nějaké planetě, která by mohla sousedit Zemi, a to hlavně kvůli tomu, že ve srovnání s jinými exoplanetami, TOI-1231 b je dost chladná."