Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy Neptun.
Hvězda ze souhvězdí Velké medvědice je vzdálená od Země přibližně 241 světelných let. Vědci ji využijí k zaostření všech 18 segmentů primárního zrcadla teleskopu.
Letos bude možné v Česku pozorovat částečné zatmění Slunce. K dalším zajímavým nebeským úkazům letoška bude patřit taky pozorování pěti planet Sluneční soustavy najednou.
Webbův teleskop bude dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie.
Pouhýma očima bude možné naráz spatřit všech pět viditelných planet Sluneční soustavy s Měsícem. Jde o vzácný jev, znovu se zopakuje až v roce 2036. V říjnu pak lidé spatří částečné zatmění Slunce.
Mezinárodní tým vědců v pondělí v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu.
Americká vesmírná agentura původně chtěla Webbovu observatoř vypustit už v roce 2007. Letos se měl start nejprve uskutečnit v březnu, ale kvůli pandemii byl přesunut na listopad a pak na 18. prosince.
Tým z Cambridge připouští, že je nejdříve třeba získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila. To ale nebude hned. Potenciální nová planeta má totiž velkou oběžnou dráhu.
Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě nedostal. Sonda bude 12 let zkoumat takzvané Trojány - tělesa, která obíhají Slunce na oběžné dráze planety Jupiter.
Astronomové v neděli a v pondělí slibují nejhezčí podívanou na působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Jupiter, Saturn a Měsíc po úplňku mají vytvořit trojúhelník a mají být vidět celou noc.
V tiskové zprávě to uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který se spolu se SAB Aerospace a českou společnosti 5M na misi Evropské vesmírné agentury podílí.
Jev bývá v našich zeměpisných šířkách k vidění kolem rovnodenností. Lidé ho ale spatří jen za jasného počasí a v místech bez světelného znečištění. Další příležitost jev sledovat nastane v dubnu.
Celý měsíční projekt čínské vlády se jmenuje Čchan-ke, modul se jmenuje Čchan-ke 5. To je jméno čínské bohyně měsíce, která svým následovatelům měla přinášet krásu.
Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience. Vědci v nízkotlaké komoře simulovali podmínky Marsu, kde je hustota atmosféry zhruba 150krát nižší než v případě Země.
Astronomové existenci Kepleru-88 d zjistili až po šesti letech studování údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Oumuamua objevil v roce 2017 teleskop Pan-STARRS 1 na Havaji při pátrání po tělesech v blízkosti Země. Vědce upoutala neobvyklá hyperbolická letová dráha tělesa, které tvarem připomíná doutník.
Pluto objevil americký astronom Clyde Tombaugh 18. února 1930. Až do roku 2006 ho vědci považovali za devátou planetu Sluneční soustavy, pak ale rozhodli, že definici planety neodpovídá.
Rozbor telemetrických údajů odeslaných ze sondy ukázal, že nevysvětlené zpoždění v realizaci manévrovacích příkazů nechtěně způsobilo současnou činnost dvou energeticky relativně náročných systémů.
Kromě pravidelných Kvadrantid bude v lednu možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Venuše bude z počátku roku jako jasná Večernice a v létě pak zasvítí jako Jitřenka.
Carnegieho institut požádal veřejnost o pomoc s vymyšlením jmen. Podmínkou je, že musí být pojmenovány po velikánech ze severské, galské nebo inuitské mytologie.
Nově ohlášená kometa nese oficiální označení C/2019 Q4. Letí rychlostí 150 000 kilometrů v hodině a aktuálně se nachází zhruba 420 milionů kilometrů od Slunce.
Co jsou to exoplanety? A co to znamená, když zemře hvězda? To všechno svým čtenářům prozradí nová obrázková kniha Planetarium. Tento týden si o ni můžete zahrát v knižní soutěži serveru iROZHLAS.cz.